V Evropě nejznámější africký papoušek tohoto rodu (Poicephalus). Byl pravidelně dovážen, což bylo z toho důvodu, že žije v podstatě „za rohem“. Žije v pásmu savan od Senegalu směrem na východ až do poloviny kontinentu. Má být hojný.
Mimo dobu hnízdění se shlukuje do hejn a migruje za potravou. To také znamená, že se dá snadno chytat. Proto byl na trhu vždy v přijatelné ceně, mnohdy i laciný. Vytváří nejméně dvě formy. Jedna je na břiše žlutá, druhá oranžová.
Jsou otužilí a nejsou náchylní k nemocem. Pozor na průvan, zvláště pak u ptáků držených v místnostech.
Je to středně velký papoušek, který je na horní straně těla a prsou zelený. Zelená barva vytváří na prsou klín s vrcholem směrem dolů. Břicho je žluté nebo oranžové. Hlava sytě šedá, zobák černý, oko žluté, punčošky zelené.
Pravidelně se dovážel a dlouho platilo, že není moc vhodný k odchovům. Samec se dá od samice odlišit jen endoskopicky či analýzou DNA. To je dnes běžné a také je běžné mláďata dokrmovat uměle. Přesto nejsou u nich odchovy tak běžné jako u australských papoušků. Uměle dokrmená mláďata však mohou být kontaktní k lidem. Doporučuje se chovat je v párech. V zimě přemístit do temperovaných prostor.
Na prostor nejsou v současnosti příliš nároční. Pár lze držet i ve větší, metrové kleci. Lepší je však i menší voliéra.
Základním krmením je směs semen v současnosti prodávaná pod jménem směs pro velké papoušky. Dále ovoce, zelenina, bobule. Zvláště mají rádi burské oříšky. Nepodávejte však ve velkém množství. Nedozrálé palice kukuřice. Klasy prosa a senegalu ve stadiu mléčné zralosti.