Foxteriér drsnosrstý

Drsnosrstý foxteriér je nezaměnitelné a v České republice velmi populární plemeno, proslavené ve filmu i literatuře (oblíbená Čapkova Dášeňka či slavný Robin Zdeny Frýbové).  

Vedle hrubosrstého (drsnosrstého) foxteriéra existuje i foxteriér hladkosrstý, který se však vyvíjel zcela nezávisle a FCI ho registruje jako oddělené plemeno. 

Zařazení FCI: Skupina 3 - Teriéři, Sekce 1 - Velcí a střední teriéři, číslo standardu: 169

Historie

Pravlastí drsnosrstých foxteriérů je Anglie. Zde byli užíváni k vyhánění lovené zvěře z nor a nahnat ji do rány lovcům a ostatním psům ze smečky. V případě potřeby však mohlo dojít i k boji pod zemí a pes tak potřeboval i srdnatost a sílu.  

Aby si foxteriér pro tento úkol zachoval dost elánu, vozil ho lovec ve speciální sedlové brašně, ze které byl vypuštěn až když přišla jeho chvíle.  

Vedle lovu lišek, se dobře osvědčili také při honech na zajíce a v neposlední řadě i při vodní práci, jako je lov kachen či vyder.  

Ačkoliv nejstarší vyobrazení podobných psů se dochovaly již z konce středověku, hrubosrstý foxteriér jako takový vznikl až v polovině 19. století. Zpočátku byl upřednostňován jeho hladkosrstý příbuzný, avšak v 70. letech 19. století již měli i drsnosrstí foxteriéři vlastní třídu na výstavách.

Největší popularitě se hrubosrstí foxteriéři těšili mezi světovými válkami. Zahráli si také v mnoha filmech, dokonce i hlavní role, například ve filmu Neviděli jste Bobíka? se jich objevilo hned několik. Roku 1928 byl založen československý Klub chovatelů foxteriérů, avšak po roce 1948 obliba plemene klesla. V současné době však zažívá svou renesanci. 

Povaha

Veselá a milá povaha foxteriérovi brzy našla cestu i do společenských salonů a rodinných domků. Jeho lovecký pud však zůstává aktivní a plemeno je dosud možné využívat i k lovu.  

Drsnosrstý foxteriér má typickou teriéří povahu - na jedné straně je velmi bystrý a učenlivý, rychle chápe a má dobrou paměť, na straně druhé projevuje sklon k paličatosti a je-li něčím zaujat, nemusí majitele poslechnout.

Výborně se hodí zejména ke starším dětem, pro které je vynikajícím partnerem pro hry a běhání venku. Vztahy s ostatními psy nebývají špatné, zejména u samců se však může objevit problém s nadměrnou dominancí.

Výcvik

Základním předpokladem úspěchu je od počátku postupovat důsledně, avšak klidně, nejlépe s využitím pozitivní motivace.  

Foxteriér doslova srší energií, proto se hodí především pro aktivní lidi, kteří mu dokáží nabídnout vhodné zaměstnání.  

Vedle loveckého využití se foxteriér hodí pro širokou škálu kynologických sportů - agility, flyball, frisbee či dogdancing, nepohrdne ani dlouhými procházkami a během v přírodě.

Krmení

Foxteriéra lze krmit granulemi i doma připravenou stravou.  

Výhodou granulí je, že při výběru vhodného produktu máte v podstatě po starostech, stačí granule správně dávkovat. V případě potřeby konzultujte váš výběr s veterinářem či zkušeným chovatelem. I když nápadně nízká cena kvalitní obsah v podstatě vylučuje, drahý produkt bohužel stejně automaticky neznamená kvalitu.  

V případě domácího vaření či barfování (podávání masa a přílohy bez tepelné úpravy) počítejte s vyššími nároky na čas, skladovací prostory i na vaše znalosti o výživových potřebách psa a nutričních hodnotách dostupných surovin.

Srst a péče

Pro hrubosrstého foxteriéra je typická hustá, velmi tvrdá krycí srst, dosahující délky 3-4 cm. Nejdelší chlupy najdeme na hřbetě a kohoutku, na bocích a zadních nohou. Tlamu zdobí zvláště drsná a delší srst, srst na končetinách je žádoucí hustá a otevřená (rozježená). ) na kohoutku, hřbetě, bocích a pánevních končetinách. Podsada je naopak jemné textury a ne příliš dlouhá.  

Základní barva drsnosrstého foxteriéra je bílá, buď v bikolorní kombinaci s černou či tříslovou nebo jako trikolor - bílá-černá-tříslová. Povolena není převaha jiné než bílé barvy,  nepřípustné je i žíhání, červené, modré a játrové odstíny.  

Hrubosrstý foxteriér nepotřebuje mnoho péče, srst se upravuje trimováním, vhodné je také kartáčování a pravidelná kontrola uší, zubů a drápů.

Zdraví / nemoci

Drsnosrstý foxteriér nepatří k příliš nemocným plemenům, lze ho označit za plemeno s dobrým zdravím. Přesto i u něj se některé nemoci vyskytují relativně častěji, zejména onemocnění očí PLL (primární luxace čočky) a PRA (progresivní retinální atrofie.  

Pozornost si zaslouží také Syndrom Van den Ende-Gupta (VDEGS), dědičné onemocnění projevující se těžkým postižením kostry, především kloubů a obličejové partie. Onemocnění je recesivně přenášené, tedy se vyskytují zdraví přenašeči choroby, k jejichž vyřazení z chovu lze použít genetických testů.