Hokkaido ken

O plemenu

Hokkaido ken patří mezi původní japonská plemena. Je o něco menší než známější Akita inu, avšak těžké kostry a mohutných svalů. Hokkaido má dobře vyjádřený pohlavní výraz, feny jsou výrazně jemněji stavěné, subtilnějšího a delšího těla.  

Svým celkovým zjevem zcela zapadá do rodiny původních špiců - malé trojúhelníkovité uši, menší oči a bohatě osrstěný ocas nesený nad hřbetem. Může se vyskytnout temně modré zbarvení jazyka, jakým je proslulý například čínský čau čau. 

Historie

Hokkaido ken, v překladu „pes z Hokkaida“, nese ve svém jménu název jednoho z japonských ostrovů. Jeho druhým názvem je také Ainu-ken, podle domorodých obyvatel ostrova Hokkaidó, kteří tyto psi používali především k lovu medvědů. Tradiční způsob lovu spočíval v sehrané pětičlenné smečce, která medvěda vystopovala, zadržela na místě, obklíčila a dorážením ho zaměstnávala do příchodu lovců. 

Ačkoliv si Ainové psa oblíbili, skutečnou domovinou hokkaido kena je ostrov Honšú. Na Hokkaidó přišel spolu s přistěhovalci a obchodníky, nejspíše kolem poloviny 12. století. 

Jako plemeno a především národní památka byl hokkaido ken uznán roku 1937, rozvoj plemene však zbrzdila druhá světová válka, po jejímž skončení se populace povážlivě zmenšila a plemeno jen o vlásek uniklo zániku. 

Do České republiky se hokkaido ken dostal poprvé až počátkem 90. let 20. století a dodnes jde o vzácné a zřídka chované plemeno.

Povaha

Hokkaido má vyrovnanou, nebojácnou povahu. Je velmi samostatný a svého majitele má tendenci považovat spíše za partnera, než za vůdce. Od útlého věku je proto nutná pečlivá socializace a klidné, avšak důsledné vedení. 

Hokkaido ken je pes pro chovatele nejen zkušeného, ale i oplývajícího osobní vyzrálostí a přirozenou autoritou. Nemá-li jasno o tom, kdo je pomyslným vůdcem smečky, může se hokkaido ken rozhodnout prázdné místo zaplnit sám.

V žádném případě si ale nezkoušejte vydobýt si respekt „tvrdou rukou“ - tělesné tresty u nich jen zvyšují agresivitu. 

Při správné výchově však získáte oddaného společníka a přítele, který by za vás bez váhání položil život.

Výcvik

Výcvik hokkaida musí být postaven na důvěře, respektu a pozitivní motivaci. Je to bystrý a inteligentní pes, rychle chápe - pokud ovšem sám chce. 

Hokkaido nesnese dril a nelze od něj očekávat okamžitou, automatickou poslušnost. Na druhé straně, jednou naučené nezapomíná a většinu povelů pochopí do hloubky - na povel „zůstaň“ nezůstane sedět jako socha, ale klidně si udělá pohodlí či poodejde do stínu. 

Hodí se pro majitele s pochopením pro nezávislé psy, kteří hledají přítele a společníka na výlety. Ačkoliv děti žijící v rodině obvykle toleruje a dokonce i chrání, jeho pořízení zejména k menším dětem se příliš nedoporučuje.

Krmení

Hokkaido ken nemá žádné specifické nároky na výživu, stačí mu poměrně skromné množství potravy a nemívá sklon k nadváze. 

Měl by však dostávat stravu kvalitní, bohatou na živiny a dobře vyváženou. Jsou-li tyto podmínky splněny, je vcelku lhostejné, zda zvolíte granule nebo doma připravovanou stravu. V současné době je trendem návrat k přirozené výživě psů, BARF (podávání syrové stravy - maso, vejce, bylinky,zelenina, ovoce, v omezené míře i mléčné výrobky).

Srst hokkaido kenů poskytuje výbornou ochranu před větrem i teplotními výkyvy. Základ tvoří měkká, bohatá podsada, krycí srst je tvrdá a rovná, na ocase delší a odstávající. 

Zbarvení může být jednobarevné (bílé, černé, červené), se znaky (černá se žlutou), žíhané nebo tzv. sezamové (směs červených, černých a bílých chlupů, rovnoměrně rozmístěných po těle).

Na péči je plemeno poměrně nenáročné, postačí kartáčování jednou týdně, aby si srst zachovala upravený vzhled a netvořily se chuchvalce odumřelé srsti. V období línání je však zapotřebí vyčesávat častěji. 

Zdraví / nemoci

Jako u mnoha velkých a mohutných psů, také u hokkaido kenů může hrozit onemocnění kloubů, především dysplazie kyčelních či loketních kloubů. 

Pozornost si zaslouží také prevence torze žaludku - akutní břišní příhody vyžadující rychlý operační zásah. Příznakem je náhle vzniklé, bolestivé zvětšení břišní krajiny, slinění, zástava odchodu plynů, apatie, nechutenství. Prevencí je především klidový režim dvě hodiny po jídle.