Irský vodní španěl

Irský vodní španěl patří k méně známým loveckým plemenům, které v dnešní době plní častěji úlohu příjemných společníků, případně partnerů pro různé sporty. 

Na pohled se trochu podobá velkým pudlům, dobrým rozlišovacím znakem je dlouhý ocas porostlý krátkou srstí, přirozeně hladká srst je také v obličeji a pod krkem. 

Zařazení FCI: Skupina 8 - Retrívři, slídiči a vodní psi,  Sekce 3 - Vodní psi, číslo standardu: 124

Historie

Nejstarší historie irských vodních španělů je poněkud zahalena tajemstvím. Obecně přijímaná teorie hovoří o vlivu loveckých psů z Persie, kteří postupně pronikali přes Španělsko a Francii až na území Velké Británie a Irska. 

Nejstarší dochované písemné zmínky o loveckých vodních psech na irském území pocházejí z přelomu 16. a 17. století. Jejich zlatá éra započala po té, co přišly do běžného provozu první brokové lovecké zbraně - španěl dokázal kořist vyhledat, ukázat lovci a pak jí střelenou donést - zejména u lovu vodního ptactva šlo o příjemnou změnu, protože lovec mohl pracovat „suchou nohou“. 

Loveckých psů s vodoodpudivou srstí je samozřejmě více, nicméně irského vodního španěla nám v popisech a vyobrazení výborně identifikuje jeho krátce osrstěný, dlouhý ocas, jaký nenajdeme u žádného podobného plemene. 

„Krysí“ ocas také podporuje další možnou hypotézu, a sice, že irský vodní španěl pochází z původních irských psů. Ostatně i jeho původní označení se odvolávají právě na tento nezaměnitelný znak - „whip tail“ (ocas jako bič) nebo zmíněný „rat-tail“ (ocas jako krysa). 

Moderní historie plemene se začala psát roku 1890, kdy byl založen chovatelský klub. V dnešní době sice není nijak masově oblíbené, ale má stabilní populaci a pevný okruh chovatelů a příznivců. 

Povaha

Irský vodní španěl má živý temperament, je hravý, učenlivý, avšak stále si zachovává svou hlavu a snaží se uchovat si jistou míru samostatnosti a nezávislosti. 

K členům rodiny, včetně dětí, bývá vlídný, přítulný a oddaný, k cizím vystupuje poněkud rezervovaně, avšak nikoliv nepřátelsky. Při dobře zvládnuté socializaci a výchově se dobře snáší i s ostatními psy a jinými druhy zvířat, pouze kočky a drobní hlodavci ho mohou poněkud pokoušet.

Výcvik

Jste-li úplným začátečníkem, dejte raději přednost třeba pudlům, nebo jiným rasám, které rády a ochotně spolupracují s člověkem. 

Máte-li však aspoň základní zkušenost se psy, dokážete být důslední a umíte psa pozitivně motivovat, najdete ve vodním španělovi výtečného společníka a partnera pro výlety i sport. Irčan potřebuje pohyb a neobejde se bez zaměstnání. Vedle vodních sportů a záchranářských prací je vhodný také pro agility či dogtracking.

Krmení

Irský španěl nemá zvláštní nároky na výživu - potřebuje krmení založené na vhodných ingrediencích a vyváženém poměru jednotlivých živin. 

Vybíráte-li granule, nedejte na líbivou reklamu či nízkou cenu. Pozornost věnujte především jejich složení (pozor na formulaci „maso a ostatní výrobky živočišného původu - pod to se schová ledacos) a/nebo se poraďte se zkušeným chovatelem či veterinářem. 

Zvažujete-li domácí přípravu stravy, například dnes populární BARF, zkuste objektivně uvážit, zda máte dostatek znalostí, času a prostoru (zejména v mrazáku) na to, abyste dokázali servírovat vyváženou porci jídla opravdu každý den. 

Srst a péče

Srst irského vodního španěla má typickou strukturu, zajišťující perfektní ochranu před chladnou vodou. Je velice hustá a tvoří pevné, kadeřavé uzlíky. Na pohmat nesmí připomínat vlnu, naopak žádoucí je přirozeně mastná textura. Jak již bylo řečeno, dlouhá srst sice pokrývá většinu těla, jsou zde však výjimky - hladká plocha tvaru „V“ na hrdle, hladká srst v obličeji (s výjimkou vousu na spodní čelisti) a proslulý „krysí ocas“. 

Na rozdíl od pudlů či portugalských vodních psů se irčan neupravuje střihem (maximálně lze zarovnat přirozené kontury), srst se ponechává v přirozené délce a neměla by se ani příliš často pročesávat, aby se neporušila její struktura. Ideální je vyčesání zhruba jednou za týden.

Jediným povolením zbarvením je jednotná tmavě hnědá barva, bílá skvrna na hrudi se může vyskytnout, avšak bere se jako chyba.

Zdraví / nemoci

Irský vodní španěl nemá významné vrozené predispozice. Vyskytnout se může téměř všudypřítomná dysplazie kyčelního kloubu, onemocnění zubů a dásní a zejména ve vyšším věku problémy s oběhovým systémem a degenerativní choroby očí.