Vendéeský baset je menší střední pes, který se svému známějšímu anglickému protějšku příliš nepodobá. Tělo není tak protáhlé, kůže je přiléhající, výraz tváře živý a oči jiskrné. Při srovnatelné kohoutkové výšce je vendéesan dobře o 1/3 lehčí, přesto silný a svalnatý.
Zásadní rozdíl je také v tom, že, jak vyplývá z názvu, jde o hrubosrsté plemeno (ve francouzštině nazývané griffon).
Hlava je výrazná, s hustým obočím i vousem. Uši mají být nasazené pod linií očí, avšak nikoliv příliš dlouhé.
Existuje také velký hrubosrstý vendéeský baset, v průměru o 6 cm v kohoutku vyšší a na delších nohou. Má status samostatného plemene s vlastním standardem.
Francouzské slovo „bas“, tedy „nízký“, poukazuje na nízký vzrůst těchto krátkonohých honičů. Ačkoliv se nabízí srovnání s jezevčíky a teriéry, kterým jejich krátké nožky umožnily pronásledovat kořist pod zem (tzv. norníci), smysl vyšlechtění nízkonohých honičů - basetů byl poněkud odlišný.
Jejich úkolem nemělo být norování (na to jsou ostatně příliš velcí), ale pronásledování lovné zvěře v hustě zarostlém terénu, kterým se původní vysokonozí honiči pohybovali obtížněji. Také měli výhodu při práci barváře - mohli dobře sledovat stopu poraněné zvěře (v myslivecké terminologii barva=krev), pracují s nosem nízko u země.
Malí hrubosrstí vendéeští baseti byli vyšlechtěni z vývojově starších velkých hrubosrstých vendéeských basetů, se kterými kdysi sdíleli i standard a lišili se pouze výškou.
To se však neukázalo jako šťastná cesta - malí baseti měli vytočené končetiny, nevyrovnané proporce a působili příliš hrubě. Chovatel Abel Dezamy se proto rozhodl vyčlenit malého vendéeského baseta od velkého a vytvořit pro něj vlastní standard tak, aby došlo k vytvoření harmonicky stavěného menšího baseta, avšak zároveň byl zachován původní výraz plemene.
FCI uznala standard malého hrubosrstého vendéeského baseta roku 1976.
U nás jde spíše o vzácné plemeno. Chová se jako společník, ale uplatní se i v myslivosti.
Baset má příjemnou povahu a střední temperament. Miluje lidi a dobře vychází i s ostatními psy, je velmi kamarádský. Pouze soužití se zvířaty jiného druhu může komplikovat lovecký pud, zejména jde-li o druhy, které baseti obvykle loví (králíci).
Kladnou vlastností společnou všem basetům je velmi přátelský vztah k lidem včetně malých dětí, spojený s velikou dobromyslností a tolerancí. Z tohoto důvodu je vendéesan spíše „vítač“ než „hlídač“ - příchozího ohlásí, ale nelze od něj očekávat, že by bránil pozemek, na to je příliš kamarádský.
Vendéesan potřebuje společnost, samotu nemá rád. Částečně pomáhá, je-li v rodině psů více, ale přítomnost jeho lidí mu nic nenahradí.
Ačkoliv je stále častěji chován jako společník, stále si zachoval vlohy dobrého pracovního psa. Jeho původní specializací je lov králíků, obstojí však i v dalších odvětvích myslivosti, několik vendéesanů je lovecky využívaných i v České republice.
Vendéesan je poměrně dobře cvičitelný, i když si tu a tam může postavit hlavu. Potřebuje důslednou, ale laskavě vedenou a trpělivou výchovu. Dobře chápe a naučené si dlouho pamatuje. Problém může představovat přivolání, když baset tzv. „chytne stopu“, přivolání je nutné pečlivě trénovat a upevňovat.
Vedle loveckého využití se dobře hodí i pro celou řadu sportů, vzhledem k poměrně dlouhému tělu a nízkým nohám však není vhodný intenzivní trénink sportů typu agility či flyballu (prudké změny směru ve vysoké rychlosti), aby se nepřetěžovala páteř. Pro vrcholový sport tohoto typu je ostatně příliš pomalý, nemůže konkurovat border koliím nebo teriérům.
Je-li zajištěna každodenní vyvážená krmná dávka, nezáleží na tom, zda krmíte granulemi, BARFem nebo domácí vařenou stravu. Příliš časté střídání těchto způsobů však může způsobovat zažívací problémy.
Jak granule, tak i domácí strava musí být postavené na kvalitních surovinách. Maso kupujte kvalitní, stejně tak přílohovou zeleninu, ovesné vločky, bylinky atd. Odpadky z kuchyně nebo zavánějící maso do psí misky nepatří.
U granulí věnujte pozornost složení, i když platí, že granule v cenové hladině „10 kg za 200 Kč“ nemohou obsahovat nic dobrého, neznamená to, že drahý výrobek bude automaticky kvalitní. Základní poučkou je - co nejvíce masa, co málo obilovin a žádná sůl a umělé konzervanty či dochucovadla. Nejste-li si jistí, konzultujte výběr se zkušeným chovatelem.
Srst tohoto baseta má být tvrdé struktury, nikoliv hedvábná, ani nesmí připomínat vlnu. Neměla by být ani příliš dlouhá, pouze tak, aby dobře chránila. Standard uvádí tato zbarvení: Černý či plavý bělouš (černá nebo plavá s bílým stříkáním), černý s pálením, černý s pískovými znaky, trikolorní (plavá s černým sedlem a bílým stříkáním). Dále je možná plavá nebo písková s uhlováním (černé konce chlupů), může být i bílé stříkání.
Péče o srst není náročná, vhodné je občasné vyčesání, lze trimovat.
Převislé a poměrně těžké ušní boltce způsobují náchylnost k zapaření a infekcím zvukovodu.
Dlouhé tělo na kratších nohách zvyšuje riziko výhřezu meziobratlové ploténky, který vede k útlaku míchy a v nejtěžších případech až k ochrnutí. U vendéesana však není riziko tak velké, jako u anglických basetů či u jezevčíků, přesto je třeba mít ho na zřeteli.
Z dědičných onemocnění je pro toto plemeno specifická oční choroba - primární glaukom.