Gaskoněc je silný, avšak štíhlý pes obdélníkového tělesného rámce - výška v kohoutku by vůči délce trupu měla být v poměru 5:8.
Tento nízkonohý honič se dosti podobá dobře známému anglickému basetovi, se kterým je ostatně příbuzný.
Vedle charakteristického zbarvení, které nese v názvu, se odlišuje především lehčí a méně lymfatickou tělesnou stavbou - při srovnatelné kohoutkové výšce je v průměru o 10 kg lehčí.
Také nohy působí delším dojmem a hlava je jemněji modelovaná. Uši jsou dlouhé a zavěšené výrazně pod linií očí.
Zařazení FCI: Skupina 6 - Honiči, barváři a plemena příbuzná, Sekce 1.3 - Malí honiči, číslo standardu: 35
Francouzský výraz „bas“ lze přeložit jako „nízký“. Označení „baset“ či „basethound“ tedy poukazuje na typický znak těchto honičů - krátkonohost.
Zatímco další lovecká plemena s krátkými nožkami (jezevčíci, teriéři), pracují především jako norníci, tedy pronásledují kořist do podzemí, odkud se ji snaží vyhnat, úkol basetů byl odlišný.
Šlo o honiče a barváře. V myslivecké terminologii barva = krev, úkolem barváře tedy bylo sledovat stopu poraněné zvěře. Nízký vzrůst tak nebyl vyšlechtěn za účelem proniknutí do nory (na to jsou ostatně baseti velcí), ale kvůli usnadnění pohybu v hustě zarostlém, křovinatém terénu.
V klášteře sv. Huberta si mniši po staletí drželi smečku loveckých psů - ostatně sv. Hubert je patronem právě lovců a myslivců. Postupem času se utvářel jednotný typ blízký dnešním bloodhoundům a právě z něj se posléze oddělily krátkonohé formy - baseti. Na jihozápadě Francie, při hranicích se Španělskem se formoval dnešní gaskoňský baset - vytrvalý a všestranný lovecký pes.
Nebezpečný pokles populace nastal během Francouzské revoluce, kdy bylo na štvanice pohlíženo jako na přežitou kratochvíli bohatých vrstev. Je možné, že bychom dnes gaskoňské basety neznali, nebýt nadšeného chovatele Alaina Bourbona, který se na sklonku 19. století výrazně zasloužil o vzkříšení plemene.
Navzdory melancholickému výrazu je gaskoňský baset veselý a aktivní pes. Povahu má vyrovnanou, středního až klidnějšího temperamentu.
Jeho oceňovanou vlastností je výjimečně přátelský vztah k lidem. Je velmi přátelský a přítulný, aniž obtěžuje nebo se vtírá. Dobře si rozumí i s malými dětmi, i když samozřejmě nelze na jeho dobromyslnost stoprocentně spoléhat.
Oproti většině loveckých plemen si také poměrně snadno zvykne na ostatní domácí zvířata, je však zapotřebí pozvolná socializace a určitá opatrnost.
Gaskoňský baset je mimo zemi původu dosti vzácný a stále častěji plní spíše roli společníka. Jeho vlohy pro lov však zůstávají nedotčeny a je zcela schopen zastat roli mysliveckého pracovního psa.
Gaskoněc není takový „salámista“, jako jeho známější anglický protějšek. I když také nepatří mezi vysloveně snaživá a lehce cvičitelná plemena, základní poslušnost ho při troše trpělivosti naučí i začátečník.
Výhodou je, že má přirozeně vlídnou a nekonfliktní povahu, tedy i při ne zcela zvládnuté výchově s ním bývá pohodové soužití. Může si ho tedy dovolit i začátečník, nemá-li ambice na pokročilý výcvik či psí sporty.
Zásadní je však přivolání - jakožto lovecký pes by se mohl snadno pustit za zvěří. Nemáte-li zcela jisté přivolání, v rizikových místech (les, křoviny) ho raději mějte na vodítku.
Krmit lze jak komerčními krmivy (granule, konzervy), tak i doma připravovanou stravou. Stále oblíbenější BARF (syrové maso s přílohou) někteří chovatelé nedoporučují pro myslivecky využívané psy, protože jsou zkušenosti, že může zvyšovat tendenci k načínání skolené zvěře.
V každém případě však záleží na kvalitě podávaného jídla co do surovin a zpracování i co do vyváženého poměru živin a jejich přiměřeného množství.
Nejste-li si jisti, konzultujte volbu krmení se zkušeným chovatelem, mnoho začátečníků také pokračuje v krmení, na jaké byl pes zvyklý z chovatelské stanice.
Pozor na překrmování, baseti mají sklony k obezitě.
Srst modrého gaskoňského baseta je krátká, tvrdá a dobře přikrývající kůži. Jak vyplývá z názvu, zbarvení je modré - tzv. modrý bělouš.
Černé a bílé chlupy jsou promíšené, bývají přítomny také větší či menší černé plotny. Dvě černé plotny tvoří masku po stranách hlavy, sahající i přes uši. Na temeni jsou plotny rozděleny bílou lysinkou. Černá skvrnka v bílé lysince je zvláště žádoucí plemenný znak.
Vyskytuje se i pálení - nad očima, na lících a tlamě, dále na uších, nohou a ocasu.
Péče o gaskoňce nezabere mnoho času, zvýšenou péči je vhodné věnovat pouze jeho dlouhým uším, které jsou náchylné k zapářce a zánětům.
Modrý gaskoňský baset je poměrně zdravé a odolné plemeno. Vyskytnout se může dysplazie kyčelních a loketních kloubů, dlouhé tělo na krátkých nohách také zvyšuje riziko výhřezu meziobratlové ploténky. Vyhřezlá ploténka pak utlačuje míchu, což může skončit i ochrnutím.
Ačkoliv nejde o velké plemeno, někteří chovatelé varují před zvýšeným rizikem torze žaludku. Dodržujte proto klidový režim dvě hodiny po jídle a další režimová opatření (rozdělení potravy do více denních dávek, namáčení granulí atd.).