West highland white teriér

O plemenu

Konzumenti whiskey jistě znají roztomilé psíky z etikety skotské značky „Black & White“. Láhev míchané whiskey zdobí černý skotský teriér a jeho bělostným protějškem je právě „westík“.

Aktivní a houževnatý psík statné postavičky, s hlubokým hrudníkem a svalnatými nožkami. Hlava s výrazným stopem, postupně se zužující tlamkou a vztyčenýma, přirozeně špičatýma ušima je nesená hrdě, ale ne příliš nahoře. Daleko od sebe posazené oči a poměrně velký černý nos představují tři tmavé body, kontrastující se sněhobílou srstí. 

Zařazení dle FCI: Skupina 3 - Teriéři, Sekce 2 - Malí teriéři, číslo standardu: 85

Historie

Přeložíme- li jeho název z angličtiny zjistíme, že jeho domovinou je (skotská) západní vysočina. Skotsko je ostatně pravlastí mnoha nízkonohých teriérů, kteří se paralelně vyvíjeli a navzájem si jsou více či méně příbuzní -  cairn teriér, skotský teriér nebo skye teriér. 

Původní profesí je westík lovec škodné, kterou mohl díky svému nízkému vzrůstu pronásledovat i pod zem. A právě lovecké využití se uvádí jako jedna z příčin westíkova charakteristického, čistě bílého zbarvení, které bylo po generace chápáno jako nežádoucí a podřadné. Různé kombinace černé, šedé a hnědé, které byly obvyklé u loveckých teriérů, příliš splývaly s krajinou a navíc hrozila záměna s kořistí. 

O tom se přesvědčil i plukovník sir E.D. Malcolm z Poltallochu, když na lovu omylem zasáhl svého oblíbeného hnědého teriéra. Tato událost ho velmi zasáhla a aby zabránil jejímu opakování, započal ve druhé polovině 19. století s cíleným výběrem právě oněch nechtěných, čistě bílých teriérů, kteří jsou během lovu snadno identifikovatelní. Během několika let se mu podařilo vyvrátit předsudky, které o bílých psících panovaly a westík raketově nabýval na popularitě nejen jako lovecký pes, ale čím dál tím častěji také jako veselý rodinný společník. 

Roku 1905 bylo plemeno uznáno a o dva roky  později již vzbuzovalo nadšené reakce na Cruftově výstavě v Londýně. 

Povaha

Westík patří k nejjemnějším teriérům, je méně ostrý a paličatý, veselé a aktivní povahy. Svého pána má velice rád a může projevovat i žárlivost. Výborně se hodí k odrostlejším dětem, se kterými si neúnavně hraje.

Ostražitě a hlasitě hlídá, stejně tak může reagovat štěkotem i na velké psy nebo jiná zvířata. S ostatními psy většinou vychází bez konfliktů, pouze je-li napaden nebo tlačen do submisivní role, brání se s nečekanou vervou.

Jakožto norník nemívá tendence k pronásledování zvěře ani cyklistů, za to zahradu dokáže důkladně rozrýt, protože rád hrabe a loví drobné hlodavce.

Výcvik

Výcvik westíka patří do rukou chovatele, který již má aspoň základní zkušenosti se psy, zvládne ranou socializaci a dokáže si získat respekt. Pozor také na nejednotnost v rodině, roztomilý westík je mistr ve vyhledání nejslabšího článku, ze kterého si pak udělá svého „advokáta“.

Temperamentní westík potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání. Vedle dlouhých procházek a běhání ocení pestrou škálu psích sportů, od agility po flyball.  

Krmení

Obliba westíků se odráží i v široké nabídce suchých a konzervovaných krmiv, určených přímo pro toto plemeno, od štěňat přes dospělce až po seniory. Zohledněny jsou tak i westíkovy specifické potřeby - složky chránící zuby a dásně a opatrné dávkování beta karotenu a jiných látek, které mohou ovlivňovat zbarvení srsti. 

Pokud preferujete domácí stravu, lze podávat jak vařenou, tak i syrovou (BARF). Tento způsob však klade vyšší nároky na čas i znalosti o výživě.

Srst a péče

Srst je patrová, tvořena si 5cm dlouhou krycí srstí drsné a rovné struktury a krátkou, měkkou podsadou. Jedinou povolenou barvou je bílá, měla by být čistého odstínu, bez příměsi žlutých nebo načervenalých tónů či tmavších chlupů. 

Správná úprava se provádí trimováním a nůžkami, střih strojkem je hrubou chybou, protože pak srst ztrácí svou charakteristickou strukturu. Majitelé výstavních psů často používají také speciální šampony s bělící složkou, velkou péči také věnují očnímu okolí, které se díky železitým slzám často rezavě zabarvuje. 

Zdraví / nemoci

Westík sice nepatří mezi příliš nemocná plemena, přesto se u něho některá onemocnění vyskytují v o něco zvýšené míře - luxace pately, dermatitidy a ekzémy (často alergického původu) a neurologické onemocnění LOA, projevující se ztrátou rovnováhy a koordinace pohybů.