Vousatá kolie

O plemenu

Bearded kolie je středně velký ovčácký pes s velmi dlouhou srstí. Na první pohled se podobá jinému anglickému dlouhosrstému ovčákovi - bobtailovi. Především je však menšího vzrůstu, delšího těla (délka těla vůči kohoutkové výšce odpovídá cca. 5:4, feny jsou i delší) a srst není tak nadýchaná.  Vousaté kolie mohou být břidlicově šedé, červenavé (tzv. jelení), ale i černé, modré, pískové a hnědé, s bílými znaky nebo bez nich. Povoleny nejsou skvrny a merle (grošování).

Plemeno má velmi dlouhou historii, některé prameny řadí předky bearded kolií až do období keltských sídlišť. V dnešní podobě se plemeno objevuje od 16. století, tehdy se ještě rozlišovaly dva typy -  horský a nížinný.

Povahou je vousatá kolie přátelský, veselý pes, který se snadno cvičí a hodí se i do rodiny s dětmi. Potřebuje však hodně pohybu a zaměstnání.

Zařazení FCI: Skupina 1 - Ovčáčtí a honáčtí psi, Sekce 1 - Ovčáčtí psi, číslo standardu: 271

Historie

Původním posláním bearded collie, jinak také řečeno "vousaté kolie" - což je přesný překlad z anglického názvu, bylo pást početná stáda skotu, s čímž začínala na pomezí Anglie a Skotska. Drtivá většina plemen této oblasti, jež pásla stáda, byla označována jako collie, podle názvu ovcí Coalie, které pásla. Také beardedce v názvu collie už zůstala, i když s nám více známou skotskou collií, nemá vlastně nic společného. Z počátku byla známá jako Highland Collie. Je to pojmenování oblasti, kde BC poprvé upoutala pozornost. Ještě na počátku 20.století byla BC poměrně často zaměňována s bobtailem - staroanglickým ovčákem, jelikož výška bobtaila byla tou dobou podstatně menší a srst BC značně kratší, než jakou vídáme dnes.

Dvě světové války znamenaly pro většinu plemen velký útlum v chovu, avšak bearded collie se doslova vytratila. Naštěstí paní Willisonovou beardedky doslova očarovaly, a tak se rozhodla obnovit jejich chov. I přes velké problémy se ji podařilo najít párek tohoto plemene a zakladateli jejího chovu byla fena Jeannie a pes Baileie. Právě těmto se podařilo přivést na svět vrh prvních "poválečných" štěňátek bearded collie. BC rychle získaly na oblibě. Nebyly již využívány jen jako psi pastevečtí, ale paní Willisonová hledala nové chovatele a majitele v řadách obyčejných lidí, kteří beardií začali chovat "jen" jako dobrého společníka, což vedlo k postupným změnám exteriéru plemene. 

Přesto ještě bearded collie na uznání FCI čekala až do roku 1958. Za zemí jejího původu byla určena Anglie. Nelze však nepřipomenout, že až do roku 1972 byli do chovu pro zdárný rozvoj plemene připouštěni jedinci bez průkazu původu, tedy plemenná kniha byla "otevřená". Z rošťácky rozčepýřené beardií se stal postupem času dlouhosrstý elegantní pes, tak málo podobný poválečným obrázkům beardií. Jedno se však nezměnilo ani trochu - pohled bystrých a usměvavých očí, nadšených pro každou lumpárnu. Jen beardedka plná nadšení a elánu, připravena k jakékoliv činnosti ve dne, v noci, je pravou představitelkou svého plemene.

Chov v České republice

Chov bearded colií v českých zemích začal rokem 1981, kdy manželé Karenovy dovezli z Dánska první fenu Prunellas Blue Crowned Qeen. Právě tato fena byla nakryta v Německu a v roce 1983 porodila první vrh BC na území tehdejšího Československa. Následovaly další importy, především z Dánska, ale i z Německa, Rakouska…. Kuriozitou je určitě import psa z Jihoafrické republiky ze známé chovatelské stanice Westmilwunda. Důležitým krokem pro rozvoj českého chovu je také import dvou jedinců ze země původu (Anglie) z chovatelské stanice Davida Hyda "Natterjack". V současné době je v plemenné knize zapsáno 21 importovaných jedinců.

Největší rozmach nastal u plemene BC po roce 1989. Bearded collie Potterdale Classic of Moonhill paní Brendy White zvítězila v Best in Show na prestižní Cruftově výstavě a stala se tak první fenou držitelkou titulu Supreme Champion at Crufts. Mimochodem právě paní Brendu White, majitelku dnes již prestižní chovatelské stanice Moonhill, pozval Klub BC jako rozhodčí exteriéru na klubovou výstavu v roce 2001. Jedná se o rok, kdy Klub Bearded Collií oslaví 20 let od svého vzniku. Klub má v současné době 150 členů, vydává čtvrtletně zpravodaj, 1x do roka ročenku, kromě klubové dovolené pořádá i dovolenou pracovní, klubové soutěže atd. …

V roce 1993 byl zaznamenán rekordní počet vrhů, a to jistě úctyhodných 48. Bohužel stoupající oblíbenost berdií přivedla k tomuto plemeni mnoho "také chovatelů", kteří v chovu viděli dobrý zdroj příjmů, a tak kvantita štěňat mnohdy převyšovala kvalitu a napravování chyb spáchaných těmito "chovateli", trvalo několik následujících let. Stejně jako u jiných plemen i u bearded collií nastal po mohutném vzestupu a nasycení poptávky útlum. O tom svědčí pouhých 8 vrhů v roce 1998. Naštěstí dočasný pokles zájmu o štěňata má i své kladné stránky. Začalo se krýt uvážlivě a mnoho chovatelů neváhá jezdit za krycím psem i stovky kilometrů, i když finančně to není zdaleka efektivní. Výsledkem je, že chov BC je v naší zemi v současné době na velmi vysoké úrovni, o čemž svědčí mimo jiné i zájem zahraničních chovatelů o české odchovy a plemeníky, i mnoho titulů, které naše beardií získaly v zahraničí. Ke konci roku 1999 bylo 15 beardií držiteli titulu Interšampion.

Chovatelské kluby

V České republice zastřešuje čistokrevný chov vousatých (bearded) kolií Klub chovatelů bearded collií.

Vzhled

Výška psa je podle standardu 53-56 cm, výška feny 51-53 cm. Hlava je široká, plochá a hranatá, taktéž nosní houba je hranatá a velká. Podle zbarvení srsti je i zbarvení houby různé (černé, modré nebo hnědé), avšak stejně jako pysky, vždy dobře pigmentovaná a bez skvrn. Taktéž oči ladí s barvou srsti, a jsou velké a posazené poměrně daleko od sebe. Uši jsou střední velikosti, klopené, při vzrušení se mírně zvedají v základně. Skus by měl být nůžkový, i když klešťový se toleruje, ale důležitá je plnochrupost. (Pouze o Anglii je známo, že plnochrupost nesledují).

Fenky jsou očividně drobnější, ale nikdy ne přehnaně. Zvláštností je, že třeba v Německu jsou feny BC opravdu až přehnaně malé. A ještě trocha statistiky. K dnešnímu dni bylo do plemenné knihy zapsáno 1920 štěňat (457 hnědých, 1136 černých, 242 modrých a 85 plavých). Do konce roku 1999 bylo u nás zaznamenáno 15 Interchampionů.

K exteriérovým nedostatkům patří stále se vyskytující jemná srst namísto tvrdé, a druhým největším problémem je mechanika pohybu. Obojí je patrně následkem malého pracovního využívání drtivé většiny BC a to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Bohužel i BC postihla "mánie" rozdělovat psy na pracovní a exteriérové. Naštěstí v posledních letech se situace podstatně změnila a mnoho chovatelů přestalo ohrnovat nos nad pracovními BC a pochopilo, že ne jen výstavou je beardií živa.

Povaha

Někdy se BC říká "smějící se pes", něco na tom opravdu je, protože BC je v dobré náladě takřka pořád. Povahu má naprosto bezkonfliktní a dobře ji vychovat, s určitou dávkou trpělivosti, se podaří i naprostému laikovi. Platí však pár základních pravidel, které by majitel beardedky nikdy neměl porušit. Tím nejdůležitějším je, že na beardií nikdy, zdůrazňuji nikdy, nesmí být použita hrubá síla. BC je plemeno velmi bystré a učenlivé, a proto i bez použití "pohlavků" a tvrdých metod velmi dobře pochopí, co se od ní očekává. Rovněž milovníkům "vojenského způsobu výcviku - drilu" bych ráda poradila, ať se tomuto plemeni raději vyhnou. 

Beardedka má ráda činnost různorodou a jako samostatně uvažující pastevec, i práci tvůrčí. Tím nechci říci, že nezvládne výcvik, naopak, v řadách českých BC je mnoho beardedek " agiliťáků" a to velice úspěšných. Dokonce existuje i beardií se složenou zkouškou s oddílem obrany. Ráda bych však upozornila, že veškerý výcvik bere BC jako jistou formu hry, a tudíž rozhodně není vhodným obranářským ani hlídacím psem! Bearedky poměrně málo štěkají. Ovšem nejsou-li v rodině jediným psím společníkem, dokáží být (pokud jim to dovolíte) poměrně dost hlučné.

Vztah k dětem

Mírná vousatá kolie je dobrým kamarádem k dětem, zejména k těm trochu odrostlejším, se kterými si ráda a neúnavně hraje. Má jemnou a citlivou povahu, proto je velmi důležité vychovávat nejen psa, ale také děti tak, aby se navzájem respektovali a jejich soužití bylo oboustranně příjemné. 

Výchova

BC je určena lidem sportovního ducha, milujícím dlouhé procházky, ve výjimečných případech i lenochům vlastnícím 10 a více arů pastvin se stádečkem ovcí, aby se jejich beardií mohla zabavit sama. BC je plemeno temperamentní, jež potřebuje pravidelný pohyb a pokud jí ho nedopřejete, jelikož je psem od přírody samostatným, zabaví se "sama". Třeba demolicí vašeho oblíbeného křesla, záhonku atd. ... Soužití dvou a více beardedek je hotovým psím rájem a jsou tak velmi šťastné, avšak pro majitele je to milé jen v případě, že jsou jeho BC dobře vychovány. V opačném případě se vystavuje velkému nebezpečí, protože taková nevychovaná "psí rodinka" se rovná nezvladatelnému parnímu válci a postupně se jejich majitel stává otrokem zbrklé psí smečky.

Péče

BC může být celoročně držena jak venku, tak v bytě. Ale k celodennímu zavření v kotci není v žádném případě vhodná. Velmi by tím strádala. Potřebuje úzký kontakt s rodinou, proto nechcete-li ji v bytě, věnujte ji volnost ne zahradě a hlavně spoustu času při dlouhých procházkách. Každopádně vrh štěňat je lepší alespoň částečně směrovat do bytu. Štěňata velmi přimknou k lidem, jsou přítulná a lépe se učí hygienickým návykům.

Péče o srst

Pro kvalitu srsti je rozhodně důležitý genetický základ. Pokud je srst dobré kvality, postačí 1x za deset dní srst důkladně vykartáčovat. Jakékoliv používání nůžek je nepřípustné. Pokud je srst kvalitní, tedy ne jemná, dokonce ani po procházce lesem není očištění srsti (vyčištění od větviček a jehličí) nic těžkého. Jiná situace nastává, nemá-li BC srst kvalitní, taková srst na sebe lepí všechny nečistoty, větvičky atd.. a podstatně déle se udržuje. Taková BC pak mnohdy končí ostříhaná "na knírače". Proto, nejen chcete-li se věnovat výstavám, ale i z důvodů snadnější úpravy srsti, dobře zvažte, z jaké chovatelské stanice beardedku koupíte.

Rady pro pořízení

Štěně vybírejte především podle povahy a dobře si prohlédněte i prostředí, ve kterém vyrůstalo. Převelice důležité je období vtiskávací a socializace. Chyby spáchané v tomto období dokážou pošramotit beardetí dušičku na celý zbytek života. BC jsou od přírody "plašani" a ani za desítky let, co jsou chovány ve velkých městech si zcela nezvykly na ostré zvuky a nástrahy velkoměst. Proto socializaci zaměřte především na tento fakt a vhodnou formou beardií navykejte na nejrůznější zvuky, věci a situace. V každém případě se připravte na to, že ne vždy bude psem "Nebojsou". Je také rozdíl v dominanci jedinců. Proto při vybírání štěněte hleďte i na tento fakt, aby jste později nebyli překvapeni jeho chováním. V žádném případě nikdy nejsou agresivní, ale mají jiné metody, jak si vás omotat kolem tlapky a stát se tak hlavou rodiny.