Belgický ovčák Groenendael

Groenendael patří mezi méně početné varianty belgického ovčáka. Nejrozšířenější je krátkosrstý malinois, následovaný podobně zbarveným, avšak dlouhosrstým tervuerenem. Ještě vzácnější než groenendael je hrubosrstý laekenois. 

FCI zařazení:

Skupina 1 - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká, sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena

číslo standardu FCI: 15

Chovatelské kluby

V České republice zastřešuje čistokrevný chov belgických ovčáků Klub chovatelů belgických ovčáků. 

Ve druhé polovině 19. století začaly v Belgii první snahy o ustanovení řádu a chovatelského systému v nepřeberném množství různých typů ovčáckých psů, kteří se na území vyskytovali. Vedoucí osobností celého procesu byl profesor Veterinárního ústavu v Cureghemu, Adolphe Reul. 

V září 1891 vznikl v Bruselu „Klub belgického ovčáka“ a o dva měsíce později proběhlo v Cureghemu setkání 117. příslušníků tohoto plemene. Ze psů, kteří se účastnili setkání, se začalo formovat ustálené plemeno v několika různých varietách. 

Na jaře následujícího roku byl Klubem vypracován první podrobný plemenný standard, který definoval tři typy ovčáků, lišící se osrstěním. Z dnešního pohledu- hrubosrstý laekenois, dlouhosrstý groenendael a hladkosrstý malinois, druhý dlouhosrstý typ, tervueren, vznikl až později.

Až do první světové války se plemeno dále formovalo, docházelo ke sjednocení jednotlivých typů, ale také k rozporům ohledně variet (jeden čas jich mělo být až šest). Vždy šlo ale pouze o odlišnosti ve zbarvení a typu srsti, v otázkách tělesné stavby, povahy a pracovních vloh plemene byli všichni chovatelé až překvapivě jednotní.

Chov v České republice

První groenendael u nás byl zapsán do plemenné knihy byl roku 1986. Šlo o psa jménem Defensor Sasha, kterého k nám dovezla chovatelka paní Němečková. Tento samec však nebyl nikdy uchovněn a neměl potomky. 

Čeští chovatelé pak přistoupili k mezivarietnímu křížení - využit byl chovný groenendael ze sousedního Polska jménem Solo de la Bonne Rencontree (francouzský import) a feny tervuerenů z českých chovů.  První  groenendael se v tehdejším Československu narodil dne 01.02.1987 v chovatelské stanici Černá Slonovina (chovatelka Blanka Erbsová). Ve vrhu byla jediná černá fena (groenendael)  a pět tervuerenů. Matkou byla fena jménem Benndy Large Garden.

Zkrácený standard:

Belgický ovčák je pes střední velikosti, harmonických proporcí, spojující eleganci a sílu; je středního vzrůstu, jeho svalstvo je suché a pevné, formát kvadratický; je velmi otužilý a schopný odolávat různým výkyvům povětrnostních podmínek, jež jsou v belgickém podnebí tak časté. Díky harmonii tvarů a hrdému nesení hlavy působí belgický ovčák dojmem robustní elegance, která představuje hlavní znak zástupců tohoto ušlechtilého pracovního plemene.

Důležité proporce: Belgický ovčák je pes kvadratický. Hrudník dosahuje až k loktům. Délka tlamy odpovídá polovině délky hlavy nebo ji lehce přesahuje.

Povaha: Belgický ovčák je pes ostražitý a aktivní, překypující vitalitou a vždy připravený k akci. Má vrozenou schopnost hlídat stáda, spojuje v sobě vzácné kvality nejlepších hlídacích psů. Je vždy připraven bez váhání, houževnatě, úporně a razantně bránit svého pána. Spojuje všechny vynikající kvality ovčáckého psa, hlídače, obranáře a služebního psa. Jeho živý a čilý temperament a smělý charakter bez známek strachu či agresivity musí být jednoznačně patrné z jeho držení těla a ve věrném, hrdém a pozorném výrazu jiskřících očí. V posuzování se vyžaduje klidná a odvážná povaha.

Hlava: Vysoko nesená, dlouhá, ale ne přehnaně, s rovnoběžnými liniemi, dobře tvarovaná a suchá. Mozkovna a tlama jsou téměř stejné délky, tlama může být mírně delší než lebka, což tvoří dojem uceleného obrazu.

Mozkovna: Střední velikosti, odpovídající délce hlavy, čelo spíše zploštělé než zakulacené, mezioční rýha méně výrazná, při pohledu z profilu je rovnoběžná s pomyslnou linií prodlužující hřbet nosu, týlní hrbol méně vyvinutý, nadočnicové a jařmové oblouky nevyčnívající.

Stop: mírný

Lícní část:

Čenich: černý

Tlama: střední délky a dobře tvarovaná pod očima, směrem k čenichu se postupně zužuje, tvoří prodloužený klín, hřbet nosu rovný a rovnoběžný s čelem, tlama dobře „rozříznutá“, tzn. když je otevřená, koutky tlamy jsou stažené dozadu, čelisti jsou dobře obnažené.

Pysky: tenké, dobře přiléhající a silně pigmentované

Čelisti/zuby: zuby silné a bílé, pravidelně a pevně zasazené v čelistech, které jsou dobře vyvinuté. Připouští se nůžkový skus, ale i klešťový, kterému dávají přednost pastevci ovcí a dobytka. Kompletní chrup, odpovídající zubnímu vzorci; chybějící 2×PM1 se tolerují a na M3 se nebere zřetel.

Líce: suché a dobře tvarované, ploché, třebaže svalnaté

Oči: Střední velikosti, ani vyčnívající ani zapadlé, mírně mandlovitého tvaru, šikmé, barvy hnědavé, preferují se tmavé, okraje víček jsou černé; přímý pohled, živý, inteligentní a s tázavým výrazem

Uši: spíš menší, vysoko nasazené, jednoznačně trojúhelníkového tvaru, ušní boltec je u nasazení dobře zakulacený, konec do špičky, boltec je tuhý a neohebný; při vzbuzené pozornosti psa jsou uši vzpřímeně a svisle.

Krk: dobře nasazený, mírně prodloužený, spíše vzpřímený, dobře osvalený, rozšiřující se směrem k ramenům a bez laloku, šíje lehce klenutá.

Trup: silný, ale ne těžkopádný, délka od vrcholu ramene až k vrcholu sedací kosti přibližně odpovídá kohoutkové výšce.

Horní linie: horní linie hřbetu a beder je rovná

Kohoutek: zdůrazněný

Hřbet: pevný, krátký a svalnatý

Bedra: pevná, krátká, dostatečně široká, svalnatá

Záď: svalnatá, velmi lehce skloněná, dostatečně široká, ale ne příliš

Hrudník: ne příliš široký, ale hluboký; žebra v horní části klenutá; při pohledu zepředu není hruď není příliš široká, ale ani příliš úzká

Spodní linie: začíná v dolní části hrudníku a mírně stoupá v harmonické křivce, směřuje k břichu, které není příliš povolené, ale ani příliš vtažené jako u chrta a přiměřeně vyvinuté

Ocas: dobře nasazený, silný u kořene, střední délky, dosahuje nejméně ke hleznu, ale spíše ho lehce přesahuje. V klidu je nesen svisle, špička ocasu lehce zakřivena zpět nahoru na úrovni hlezna. V akci je ocas zvednutý, avšak nepřesahuje horní linii psa, křivka ocasu je směrem ke špičce více zvýrazněna, ale pouze tak, aby v žádném místě nevytvářela háček ani jiný záhyb.

Hrudní končetiny:

Celkový pohled: Pevná kostra, ale ne těžká. Svalstvo suché a silné. Přední končetiny jsou kolmé při pohledu ze všech stran a perfektně rovnoběžné jsou při pohledu zepředu.

Plece: Lopatka je dlouhá a šikmá, dobře uložená, tvoří s kostí ramenní dostatečný úhel – ideální 110 – 150°.

Nadloktí: Dlouhé a dostatečně šikmé.

Lokty: Pevné, nejsou vybočené, ani vbočené

Předloktí: Dlouhé a rovné.

Zápěstí: Velmi pevné a dobře patrné.

Nadprstí: Silné a krátké, co nejvíce kolmé k zemi nebo jenom trochu skloněné dopředu.

Tlapy: Kulaté, kočičí tlapky; prsty klenuté a sevřené, chodidlové polštářky silné a pružné, drápy tmavé a silné.

Pánevní končetiny:

Celkový pohled: Končetiny jsou silné, ale ne těžkopádné. Z profilu: pánevní končetiny jsou postaveny svisle a při pohledu zezadu jsou dokonale rovnoběžné.

Stehno: Střední délky, široké a silně svalnaté.

Koleno: Přibližně svisle pod kyčlí, normální kolenní úhel

Holeň: Střední délky, široká a svalnatá.

Hlezna: Blízko k zemi, široké a svalnaté, přiměřeně zaúhlené.

Záprstí: Pevné a krátké. Paspárky jsou nežádoucí

Tlapy: Mohou být lehce oválné, prsty klenuté a dobře sevřené, polštářky silné a pružné, drápy tmavé a silné.

Pohyb:

Pohyb živý a volný ve všech druzích kroku. Belgický ovčák je dobrý běžec, ale jeho nejběžnějším pohybem je krok a hlavně klus. Končetiny se pohybují rovnoběžně s osou těla. Ve velké rychlosti se tlapy přibližují středu těla, při klusu je jejich šířka průměrná. Pohyb je plynulý (pravidelný) a lehký, vychází hlavně z pánevních končetin. Horní linie zůstává pěkně rovná, hrudní končetiny se nezvedají příliš vysoko. Belgický ovčák působí neúnavně. Krok je rychlý, pružný a živý. V plné rychlosti je schopen náhle změnit směr. Se svým bujným temperamentem a svou vůlí hlídat a chránit má výraznou tendenci pohybovat se v kruzích.

Kůže:

Pružná, ale pevně obepínající celé tělo. Okraje pysků a víček jsou silně pigmentovány.

Srst a její délka, směr růstu, vzhled a barva belgického ovčáka – to jsou kriteria přijatá k rozlišení čtyř variet plemene, tj. Groenendaela, Tervuerena, Malinoise a Laekenoise.

Groenendael a tervueren:

Krátká srst na hlavě, na vnější straně uší, na spodní části končetin, kromě zadní strany předloktí. Od lokte k zápěstí je srst dlouhá, nazývaná praporce. Po celém zbytku těla je srst dlouhá a hladká a ještě delší a bohatší je v okolí krku a hrudi, kde tvoří límec. Otvor sluchovodu je chráněn hustou srstí, chlupy od základny ucha jsou zvednuté a rámují hlavu. Zadní část stehen je zdobena velmi dlouhou a hustou srstí, která tvoří tzv. kalhoty. Ocas je porostlý také dlouhou a hustou srstí a vytváří praporec.

Zbarvení groenendaela je výhradně čistě černé, trocha bílé barvy na hrudi a na prstech se toleruje.

Velikost a hmotnost:

Kohoutková výška: Ideální výška je 62 cm u psů a 58 cm u fen.

Tolerované meze: o 2 cm méně a o 4 cm více

Hmotnost:             Psi přibližně  25-30 kg

                              Feny přibližně 20-25 kg

Stejně jako ostatní varianty BO, také groenendael je poměrně nedůvěřivý skoro ke všemu a všem cizím lidem, a to zejména v mladém věku. Bázlivost a nadměrná plachost se naštěstí z chovu pomalu vytrácí. Každopádně je i pro ně typická jemná povaha, s rysy přírodního chování. Jeho chování je velmi osobité a ve výcviku potřebuje hodně pochopení, důslednosti a vynalézavosti. Je velmi vnímavý, hyperaktivní a ostražitý. Při vhodném přístupu dokáže hravě složit i více výkonnostních zkoušek a uplatní se i ve služební kynologii či jako záchranář.

Co se týká srovnání povah čtyř variant belgických ovčáků, jsou si velmi podobné, avšak ne totožné. Nejjemnější a nejcitlivější povahu mají dlouhosrstí groenendael a tervueren, naopak hrubosrstý laekenois je nejklidnější a nejtvrdší.

Inteligence a cvičitelnost

Groenendael je, jako všichni belgičtí ovčáci, nadprůměrně inteligentní a při vhodném přístupu má potenciál pro pokročilý výcvik, pracovní i sportovní využití. Kvůli své citlivější povaze potřebuje zkušenějšího majitele, který dokáže být na jedné straně důsledný a přiměřeně přísný, na straně druhé však bude mít dost empatie a pochopení pro specifika tohoto plemene.

Správně provedená a co nejpestřejší socializace je pro optimální rozvoj osobnosti groenendaela klíčová. Pokud se mu nedostane dostatečné socializace a přiměřené rané výchovy, je velmi pravděpodobné, že bude nevyrovnaný a do nové rodiny si ponese nejednu špatnou vlastnost (např. napadání psů, bázlivost, nebo naopak agresivitu, strach ze zvuků včetně střelby…). Při pořízení štěněte proto dbejte na to, abyste zvolili chovnou stanici, která se štěňatům adekvátně věnuje.

Výcvik

Zejména štěňata a mladí psi mohou mít sklon k roztěkanosti a „přemotivovanosti“ (takový pes nesnese chvíli nečinnosti, pomáhá si pak stereotypním chováním, štěkotem nebo ničením věcí), proto potřebuje klidně vedenou, důslednou výchovu. Groenendael je citlivý pes a hrubé zacházení nebo nejistý, ukřičený výcvik na jeho povaze napáchají obrovské škody.  Výcvik by měl být nápaditý, "veselý", dobře rozvržený, psovod musí při výcviku postupovat klidně, důsledně, a bez zbytečného opakování jednoho cviku.

Výcvik groenendaela by se měl obejít bez fyzických trestů a křiku. Je to citlivý pes a po špatné zkušenosti by se lehce stáhl do sebe, stal se lekavým a dost možná by nebyl schopen dalšího výcviku! Intonace hlasu a správná motivace jsou zcela dostačující.

Varování před nepříjemným zážitkem a špatnou zkušeností platí dvojnásob v případě nácviku obran. Figurant trénující belgické ovčáky v obraně by měl být velmi zkušený, vnímavý a opatrný, aby psa nezkazil. Zejména při protiútoku a práci s lederstockem (obuškem).

Děti ve své rodině mívá rád a s těmi staršími si i rád pohraje. Při kontaktu s malými dětmi je na místě opatrnost, zejména přijde-li dítě do rodiny ke staršímu psovi, který není na malé děti zvyklý. Batolata a předškoláci bývají často neohrabaní a hluční, což může psa stresovat. Také se může leknout nečekaného pohybu či vjemu (přišlápnutí, zatáhnutí za ocas).

Groenendael je poměrně zdravé plemeno, jsou-li dodrženy všechny zásady správné plemenitby (zejména rozmnožování výhradně uchovněných zvířat s patřičnými zdravotními testy). Vedle dysplazie kyčelních a loketních kloubů, které se nevyhýbají snad žádnému většímu plemeni byl u belgických ovčáků zaznamenán zvýšený výskyt spondylózy (výrůstky na páteři) a osteochondrózy (onemocnění chrupavky). Hrozit mohou také onemocnění očí - PRA (progresivní retinální atrofie) a různé typy očních zákalů.

Povinná a doporučená vyšetření

Povinná vyšetření

Klub chovatelů belgických ovčáků požaduje pro uchovnění všech variant belgických ovčáků:

- RTG vyšetření na dysplasii kyčelních kloubů (DKK) s výsledkem do 2/2 (HD C) včetně. V případě vyhodnocení RTG DKK u organizace OFA se připouští maximální výsledek OFA Fair.

- RTG vyšetření na dysplasii loketních kloubů (DLK) s výsledkem do 2/2.

Rentgeny na oba typy dysplasií je možné provést od 12 měsíců věku (pro účely uchovnění) a pouze u veterináře, který je oprávněn snímky pro chovatelské účely posuzovat.

Doporučená vyšetření

Klub dále doporučuje ještě klinické a RTG vyšetření zaměřené na spondylózu páteře (degenerace meziobratlových plotének a tvorba výrůstků a na páteři) a na osteochondrózu (onemocnění chrupavky, nejčastěji postihující klouby ramen).

Vhodné jsou i některé genetické testy - Laboratoř Genomia doporučuje konkrétně testy na:

- Sklon k agresivnímu chování

Projevuje se záchvaty, jejichž spouštěč zůstává zpravidla neodhalen. Typická je náhlá změna chování, která nemá přirozené vysvětlení a zcela odporuje běžným projevům jedince. Pes mívá nepřítomný výraz a nereaguje ani na dobře zafixované povely či jiné podněty. Nejčastější výskyt je u malinoisů, avšak ani u tervuerena jej nelze vyloučit.

Záchvaty agrese jsou spojeny s neurotransmiterem dopaminem. Bylo objeveno několik genotypů, které jsou spojené s nepředvídatelnou agresí. Nejčastěji je  zkratovité agresivní jednání spjato s genotypem A22/A22. U jedinců, kteří nesou alespoň jednu alelu A22 (heterozygoté) je výskyt záchvatů možný, patrně v závislosti na dalších faktorech.

- Kardiomyopatie s juvenilní mortalitou u belgických ovčáků (CJM)

Onemocnění srdce vedoucí k úhynu štěňat do dvou měsíců stáří. Štěně může uhynout při/krátce po narození, nebo se několik týdnů vyvíjet zdánlivě normálně. Příznaky bývají poměrně nespecifické - zvracení, poruchy rovnováhy a koordinace, dýchací potíže. Bezprostřední příčinou úhynu je srdeční selhání.

Zodpovědná genetická mutace je děděna autozomálně recesivním způsobem, existují tedy zdraví přenašeči - nositelé jedné zdravé a jedné mutované kopie daného genu. Pokud se spojí dva přenašeči, bude ve vrhu přibližně ¼ postižených štěňat. Genetické testy chovných jedinců umožňují sestavení chovných párů tak, aby k narození nemocných mláďat vůbec nedošlo. Přenašeč nemusí být z chovu striktně vyřazen, vzhledem k nízké početnosti plemene by to ani nebylo vhodné. Pokud se však kryje přenašeč se zcela zdravým (tzv. clear) jedincem, narodí se všechna štěňata zdravá, pouze přibližně ½ z nich bude také zdravým přenašečem mutace.

- Spongiózní cerebelární degenerace s cerebelární ataxií u belgických ovčáků (SDCA1 a SDCA2)

Neurodegenerativní onemocnění projevující se zvláštní, rozkročenou chůzí, poruchou koordinace pohybů a stability, křečemi. Příznaky se objevují během prvních dvou měsíců života a vzhledem k progresi onemocnění se štěňata zpravidla utrácejí. Rozlišují se dvě příčinné mutace, obě se dědí autozomálně  recesivně, v dědičnosti choroby tedy platí stejné zákonitosti jako u výše popsané dědičné kardiomyopatie.

- Posledním doporučovaným testem je vyšetření na maligní hypertermii. Tato farmakogenetická choroba kosterního svalstva však není vázána na konkrétní plemeno. Projevuje se přecitlivělou reakcí na běžná celková anestetika. Typicky dojde krátce po uvedení do narkózy k prudkému zvýšení tělesné teploty a sérii dalších příznaků, které mohou psa i ohrozit na životě. Dokud pes nemusí podstoupit celkovou anestezii (obvykle kvůli operačnímu zákroku), nemoc se nijak neprojevuje.

Groenendael nepotřebuje zvýšenou péči. Vhodná je pravidelná kontrola délky drápů a případně jejich zkrácení speciálními kleštěmi. Pokud si na tento úkon netroufáte, neváhejte navštívit veterinární ordinaci. Přerostlé drápy totiž nejsou jen kosmetickou vadou - ponechají-li se dlouho bez korekce, dochází ke změně došlapu, kulhání či k deformitám prstů. Přerostlý dráp se také snadno zatrhne či může tlačit do okolních měkkých tkání, což vede ke krvácejícímu zranění a zánětu. U některých jedinců může být zapotřebí také zvýšená péče o hygienu uší.

Srst groenendaela je zapotřebí pravidelně vyčesávat a kartáčovat. Zvýšenou pozornost věnujeme límci kolem krku a „kalhotám“ na zadních partiích. Zde se často zdržuje odumřelá srst a tyto oblasti bývají náchylné k plstnatění. Dbejte na to, abyste srst pročesali do hloubky, až ke kůži. Častou chybou je uhlazení svrchní vrstvy chlupů, takže pes vypadá upraveně, avšak ve spodních vrstvách srst plstnatí, což může vést k zapaření kůže a dalším dermatologickým potížím.

Je to všestranný pracovní pes, který nutně potřebuje dostatek fyzické aktivity. Je výborný hlídač a dobrých výsledků dosahuje i při obraně osob. Ke členům své rodiny bývá přátelský a oddaný, přesto by ale s malými  dětmi neměl zůstávat bez dozoru.

Nejčastěji jej najdeme jako psa společenského, výborně se cítí se sportovně založeným člověkem, který mu nabídne dostatek aktivit i zaměstnání.

Psi většího vzrůstu mají v období růstu vysoké nároky na kvalitu stravy. Uškodit může nejen nedostatek živin, ale i (v dobré víře podávaná) přemíra doplňků stravy. 

Vedle suchých krmiv (granulí) podává stále více majitelů svým psům BARF, tedy tepelně neupravené maso s přílohou. Tento způsob krmení představuje návrat k potravě jeho divokých předků, aby však psovi prospíval, je zapotřebí nastudovat potřebné informace o výživě a také dbát na každodenní pečlivou přípravou krmné dávky.

Ačkoliv belgičtí ovčáci netrpí zvýšenou dispozicí k obezitě, přesto je dobré čas od času psa zvážit a udělat si tak objektivní obrázek o jeho kondici.

Chov belgického ovčáka patří ke středně finančně náročným. Pravidelné očkování vychází na 500-1500 Kč, podle toho, zda očkujete pouze základ nebo přidáváte i nějaké další vakcíny. Například psi pohybující se u koní nebo na statku by měli být očkováni proti tetanu, který není součástí základní vakcinace.

Počítejte také s pravidelným poplatkem obci. Ten se pohybuje od symbolických 100 Kč ročně až po 1000 Kč. Vyšší poplatky bývají ve velkých městech a také pro majitele více psů. Tyto náklady jsou shodné pro všechna plemena.

Významnou položkou v rozpočtu je krmení. Belgický ovčák je poměrně velké plemeno, jeho výživa tak představuje ne zcela zanedbatelný náklad. Pro hrubou orientaci - 15 kg pytel slušných granulí (nikoliv těch nejlepších či zcela ideálních) začíná na 850 Kč a dospělému belgičanovi vystačí přibližně na osm týdnů.  Na trhu jsou i ještě  levnější granule, jejich složení je však žalostné a do psí misky nepatří.

Při krmení domácí stravou se dostanete na podobnou částku, budete-li kupovat suroviny přiměřené kvality.

V sezóně klíšťat také počítejte s antiparazitárními přípravky (obojky, pipety). Výrobků je mnoho a je třeba vyzkoušet, co bude vašemu psovi vyhovovat. Cena za měsíc trvající ochranu vychází na 200 - 400 Kč, podle zvoleného přípravku.

Zájmem chovatelů i nových majitelů štěňat by mělo být především zdravé štěně, které svou povahou i exteriérem odpovídá standardu plemene.

Absolutní jistotu odpovídající povahy i exteriéru vám samozřejmě nikdo nezaručí, nicméně u psů s průkazem původu je riziko nestandardního či nemocného zvířete násobně nižší, než u nákupu „štěněte co vypadá plus mínus jako belgický ovčák“.

Navíc každé plemeno má některá zdravotní vyšetření chovných jedinců povinná, mnoho chovatelů provádí navíc i vyšetření doporučená. 

Jak sehnat štěně?

Nejspolehlivější cestou je zvolit si kvalitní chovatelskou stanici, která poskytuje i tzv. chovatelský servis - v případě potřeby se na chovatele můžete obrátit o radu či pomoc.

S hledáním chovatelské stanice, která právě nabízí štěňata na prodej vám může také tento seznam. Ujasněte si také, co od vašeho psa očekáváte. Jsou rozdíly mezi štěňaty z výstavních a pracovních či sportovních linií.

Časté dotazy

Dobré vědět, než si pořídíte groenendaela:

Jaká je průměrná cena štěněte? 

Groenendael patří mezi dražší varianty belgických ovčáků. Cena štěněte s průkazem původu se běžně pohybuje kolem 30 000 Kč i více.  Cena bývá vyšší u výstavně či pracovně zvláště nadějných zvířat nebo u zahraničních importů. Zpravidla je také dražší fenka (s potenciálem do chovu) než pes. 

Pro koho se groenendael hodí?

Ideálním partnerem je pro groenendaela pokročilejší chovatel, sportovně založený a s dostatkem volného času, který je ochoten věnovat aktivitám se psem. Dobře zapadne i do mladé rodiny, je-li splněna podmínka dostatečného fyzického i mentálního zaměstnání. Vhodnější je, jsou-li děti již odrostlejší (školáci). 

Kde bude spokojený?

Groenendael zvládne žít v městském bytě i celoročně na zahradě. Pro jeho duševní pohodu je však nezbytné, aby měl co nejtěsnější kontakt s rodinou. Jen tak bude spokojený a veselý. 

Jak se snáší s ostatními zvířaty?

Při dobře zvládnuté socializaci je možné klidné soužití s většinou domácích zvířat. Obecně jsou nejlépe tolerováni kopytníci (ovce, kozy, krávy a koně), naopak nejvíce jejich lovecký pud pokoušejí kočky, případně hlodavci. Vždy je vhodnější, přijde-li štěně do rodiny, kde již jsou jiná zvířata, než když se pořizuje další zvíře ke staršímu psovi. 

Jak se groenendael snáší s jinými psy?

Není nijak konfliktní, přesto se ale může stát, že si s některým psem „nesedne“. Problémům nejlépe předejdete pečlivou socializací a také dobře zvládnutou poslušností. 

Jaké jsou vhodné aktivity pro groenendaela?

Je ideálním psem společenským, pasteveckým, ale výborně se hodí i pro všestranný sportovní výcvik, nebo může být využit jako specialista na pachové práce (záchranářské práce, či vyhledávání drog a výbušnin), je vynikajícím plemenem pro agility (díky obrovskému temperamentu) a všechny podobné rychlostní a skokové sporty. 

Má groenendael také pracovní využití?

Groenendael je všestranný pes, který se hodí jak ke služebnímu, tak i k záchranářskému výcviku. V těchto oborech se ale více uplatňuje spíše varianta malinois, případně němečtí ovčáci. Lze ho vycvičit i pro práci se stádem, i když pravděpodobně nebude dosahovat takových výkonů, jako třeba border kolie. 

Jak sehnat štěně?

Nejspolehlivější cestou je kontaktovat příslušný chovatelský klub, případně přímo konkrétní chovatelskou stanici. Pomoci vám může tento seznam. Ujasněte si také, co od vašeho psa očekáváte. Jsou rozdíly mezi štěňaty z výstavních a pracovních či sportovních linií.

Proč chtít ovčáka s PP?

- Máte maximální jistotu, že váš belgický ovčák bude mít exteriér i povahové rysy odpovídající standardu plemene. I když i v nejlepším chovu se tu a tam může vyskytnout „nepovedené“ štěně, riziko je neporovnatelně menší než při pořízení psa bez dokladů o původu.
- Nepodporujete množitele, jejichž hlavním cílem je zisk. Chovají proto větší množství zvířat bez ohledu na jejich čistokrevnost, zdraví a celkové kvality, navíc velmi často v nevyhovujících podmínkách.
- Chovatel není anonymní - musí být registrován chovatelským klubem a jeho zvířata musí mít průkaz původu.  Chovní jedinci navíc musejí být tzv. uchovněni, tedy projít posouzením exteriéru i pracovní zkouškou. Mají také za sebou povinná a někdy i doporučená vyšetření, která výrazně snižují riziko zdravotních komplikací u štěňat.
Případné problémy je možné řešit s pomocí chovatelského klubu, je také možné vyhledat si na zvolenou chovatelskou stanici recenze a zkušenosti ostatních majitelů jejich odchovů. 

Na co si dát při pořízení štěněte pozor?

- Při čtení inzerátu nabízejícího štěňata zbystřete pokud: 
 - není uveden název chovatelské stanice (ideálně i odkaz na web)
 - cena štěněte je podezřele nízká
 - štěně je nabízeno k odběru ve věku mladším než 7 týdnů (odebrat od     feny štěně mladší 50 dnů je dokonce nezákonné!)
 - absence PP je zdůvodněna „přespočetností“ štěněte  či jeho      nestandardním exteriérem. Každé štěně po uchovněných rodičích dostává PP,  i kdyby jich bylo ve vrhu dvacet a bylo jakkoliv nestandardní.
- Většina chovatelů uvítá, když se za fenou se štěňaty přijedete předem nezávazně podívat a podá vám veškeré informace. Také nemá problém představit vám své psy či nechat vás nahlédnout do průkazu původu a dalších dokumentů.
Chovatel, který neumožní návštěvu feny a štěňat a neukáže vám, kde zvířata žila má patrně co skrývat. V žádném případě nekývněte na „já vám pejska přivezu“ nebo „předáme si ho na půl cesty u benzinky“.
- Máte-li jakékoliv pochybnosti, obracejte se na příslušný chovatelský klub.

Vhodné jméno pro groenendaela? 

Mnoho majitelů nepoužívá oficiální jméno, které je uvedené v  průkazu původu, ale zvolí si jiné, které se jim více líbí. Někteří chovatelé navíc při včasné rezervaci umožňují, aby si nastávající majitel štěně pojmenoval po svém. Musí být ale dodrženo počáteční písmeno dle pořadí vrhu v chovatelské stanici (vrh A, vrh B atd.). 
Psí jméno by mělo být zvučné a ne příliš dlouhé, ideální jsou 2-3 slabiky. Někdy spontánně vznikne z ušlechtilého jména z rodokmenu zkomolená či žertovná přezdívka nebo je štěně překřtěno na základě nějaké své vlastnosti.

Groenendaelovi by mohla slušet tato jména: Black, Shadow, Čert, Akéla. Vedle nešlápnete ani s klasikou - Jim, Rita, Anita nebo Rex.

Jaké doplňky pro psy se mohou hodit?

Na sportovních akcích nebo výstavách oceníte prostornou přepravku, tzv. kennelku. Pes v ní může bezpečně odpočívat před závodem či předvedením. Časté je také její využití při přepravě v zavazadlovém prostoru auta. 
Je velmi důležité, aby kennelka stála na klidném místě, bez přímého slunečního svitu nebo naopak průvanu. Uvnitř by měla být matrace či deka a miska s vodou. 
Vozíte-li raději psa v kabině auta, určitě oceníte ochranný potah na sedačky a především certifikovaný bezpečnostní pás pro psy. Na trhu je široká nabídka psích autopásů, bohužel jejich kvalita je někdy nedostačující. Hledejte proto takové, které mají atest a tedy prošly zátěžovými testy. Groenendael je poměrně velký pes, pás tedy musí být dostatečně pevný a spolehlivě upevněný.

Zajímavosti o belgických ovčácích 

Dodnes nemají některé stěžejní kluby stejný názor na chov, vzhled, křížení mezi variantami/plemeny, rozdělení… V některých mezinárodních a jiných velkých asociacích se belgičtí ovčáci chovají jako jedno plemeno čtyř variant. V jiných jsou všichni bráni jako samostatná plemena, přičemž pod označením belgický ovčák některé organizace vidí jen groenendaela. 
 

Jak rozeznat groenendaela od podobných plemen?

Ze čtyř variant belgických ovčáků jsou dlouhosrstí tervueren a groenendael. Zde je spolehlivým rozlišovacím znakem barva - groenendael je vždy černý, zbarvení tervuerena se pohybuje od naryšavělé přes pískovou až po téměř stříbřitou, vždy s uhlováním. 
Určitou podobnost můžeme spatřit také s dlouhosrstou variantou německého ovčáka, který je však statnější tělesné stavby a celkově větší. Čistě černí němečtí ovčáci (k tomu dlouhosrstí) jsou navíc vzácní.