Čau-čau

O plemenu

Plemeno s pro Čechy legračně znějícím názvem zná téměř každý. Čau čau má nezaměnitelný medvědí zevnějšek a především typický temně modrý jazyk.  

Ačkoliv jeho exteriér může působit těžkopádně, je velmi hbitý a schopen velkých fyzických výkonů. Má dobře vyvinuté svalstvo a silné kosti, tělo je kompaktní a pružné.

Historie

Čau čau patří k nejstarším dnes známým plemenům, jako lovecký a hlídací pes byl chován na území dnešní Číny již před 3000 lety, pravděpodobně  byl také součástí tamního jídelníčku.  Jeho předky byli psi typu mastifa a také severská plemena ze Sibiře.  

Díky staletí trvající izolaci Čínského císařství od okolního světa se čau dlouhá léta vyvíjel zcela mimo okruh zájmů evropských chovatelů. Teprve na přelomu 18. a 19. století se začala „Říše středu“ otvírat  cestovatelům, obchodníkům a diplomatům z evropských a amerických zemí, nejčilejší kontakt probíhal s Brity, kteří v té době ovládali Indii. Není tedy divu, že první čau-čaové byli přivezeni právě anglickými cestovateli, roku 1865 bylo několik těchto psů zasláno jako dar královně Viktorii.  

Roku 1895  byl v Anglii založen chovatelský klub pro čau-čau a o třicet let později se plemeno účastnilo proslulé Cruftovy výstavy, kde vzbudilo značnou pozornost. 

Povaha

Ačkoliv svým zjevem připomíná plyšového medvídka, jedná se o dominantního psa nezávislé povahy. Čau-čau je samorost, s ostatními psy často nevychází a způsobuje konflikty.  

K neznámým lidem se chová velmi odtažitě a rezervovaně, s klidným odstupem. Není právě hravý, děti raději ignoruje a příliš se k nim nehodí. V rodině zpravidla preferuje jednoho člověka, kterého uznává jako „alfa samce“. Pokud získá dojem, že v rodině žádný „alfa“ není, pravděpodobně se bude snažit jeho místo zaujmout sám, což může představovat vážný problém.  

Se zvířaty jiného druhu dokáže sdílet domácnost, pokud je na ně od útlého věku zvyklý. 

Výcvik

Čau-čau není vhodným plemenem pro klasický výcvik. Je sice velmi inteligentní, bystrý a rychle chápe, zpravidla však nemá vůli plnit povely, které mu nedávají smysl, nebo „teď zrovna nemá čas“.  

Hrubou chybou je snaha o získání respektu metodou drilu a nepřiměřených, hrubých trestů. Surový výcvik pouze zvyšuje riziko rozvoje agresivního chování a mezi pána a psa staví propast, kterou se jen těžko kdy povede překlenout.  

Čau potřebuje velmi zkušeného majitele, který si dokáže získat jeho respekt, provede ho pečlivou socializací a poskytne mu pevné, trpělivé vedení a potřebnou svobodu. Toto hrdé a svébytné plemeno má velmi specifickou povahu a jeho pořízení je potřeba pečlivě uvážit. 

Krmení

Pro správný vývoj i dobré zdraví do vysokého věku  potřebuje čau-čau kvalitní a hodnotnou stravu.  

Jako mnoho původních plemen, také čau dobře prospívá na BARFu, ovšem za předpokladu, že jeho jídelníček je dokonale vyvážený a každodenní porce pečlivě připravované.  

Pokud nemáte dostatek času a informací, zlatým standardem jsou granule pro střední až velké psy (alespoň v období růstu nejlépe superprémiové).  

Pozor na přejídání, dodržujte doporučené krmné dávky a jednou za čas psa zvažte. Výrazné tloustnutí nebo naopak úbytek hmotnosti bez zjevné příčiny jsou vždy důvodem k návštěvě  veterinárního lékaře. 

Srst může být dlouhá či kratší, v každém případě rovná, otevřená a velmi bohatá. Krycí srst má hrubší texturu, podsada je jemná a hustá jako plyšový koberec.  

Krk zdobí hříva velmi bohaté srsti, stejně tak zadní nohy mají z delších chlupů „kalhoty“.  

Čau-čau je vždy jednobarevný, povoleny jsou různé do sebe přecházející odstíny, ale nikoliv skvrny či zcela odlišně zbarvené chlupy. Barvy jsou: černá, červená, modrá, plavá a krémová nebo bílá.  

Srst je zapotřebí často kartáčovat, střihem se mohou upravovat pouze tlapy, jiný zásah do tvaru osrstění není povolen. 

Zdraví / nemoci

Ani jinak zdravý čau-čau není ušetřen dysplazie kyčelních či loketních kloubů, chorob očí a očního okolí (glaukom, progresivní retinální atrofie sítnice, entropium a ektropium). Ohrozit ho může i torze žaludku (akutní břišní příhoda vyžadující rychlý chirurgický zásah).  

Specifické predispozice tohoto plemene jsou dvě - k alergiím a autoimunitním onemocněním a ke kožním nádorům, zejména melanomu.