Chorvatský ovčák

O plemenu

Domovem tohoto středně velkého pracovního psa jsou rozsáhlé pastviny východní Slavonie. Dle dostupných historických písemností zde byli nevelcí černí ovčáci využíváni k práci se stády již ve 14. století, avšak čistokrevný chov v moderním slova smyslu započal až krátce před druhou světovou válkou profesor Stjepan Romič. Roku 1949 byl chorvatský ovčák poprvé prezentován na výstavě v chorvatském Záhřebu a o dvacet let později plemeno uznala FCI.  

Chorvatský ovčák na pohled připomíná archetypální špice a pinče, což odpovídá jeho starobylému původu. Má mírně obdélníkový tělesný rámec a dobře vyvážené proporce. Hlava tvaru tupého klínu s mírně sešikmeným uložením očí svým výrazem připomíná lišku, uši jsou zaoblené, vztyčené či polovztyčené.  Srst je dobře přizpůsobena výkyvům počasí - patrová, velmi hustá a poměrně dlouhá, s vlnitými až kadeřavými pesíky. Jedinou povolenou barvou je černá, toleruje se nepatrná příměs bílých chlupů či drobná bílá skvrnka na hrudi. 

Jde o vynikající, všestranně založené pracovní plemeno. Miluje pohyb a práci, rychle chápe a díky otevřené a příchylné povaze se i snadno cvičí. Pokud má dostatek pohybu a zaměstnání, hodí se i pro začínající chovatele a/nebo do rodiny s dětmi. Většinou se dobře snáší i s ostatními psy, pokud k němu nezaujímají nepřátelský postoj, a má přirozené vlohy pro práci s domácími zvířaty, které rád hlídá a shání dohromady. Vedle práce na pastvinách se dobře hodí také pro celou řadu sportů, od agility přes obedience až po flyball, canicross či dogdancing. 

 

null