Kuvasz

Kuvasz patří do rodiny velkých bílých pasteveckých psů, populárních zejména ve východní Evropě. Lze ho zaměnit s u nás známějším slovenským čuvačem. Malý rozdíl ve velikosti (čuvač je o něco menší) nepoznáte, nevidíte-li psy vedle sebe, dobrým rozpoznávacím vodítkem je na první pohled hustší a především silně zvlněná srst kuvasze. 

Další podobná plemena jsou polský podhalaňský ovčák či italský maremmansko-abruzský pastevecký pes. Všechno to jsou mohutně stavění psi s hustou, bílou či krémovou srstí. Dokonalí ochránci stád i obydlí. 

Zařazení FCI: Skupina 1 - ovčáci a honáčtí psi, Sekce 1 - ovčáci, číslo standardu: 54

Historie

Výše zmiňovaná světlá (zpravidla bílá) barva je typická pro evropské pastevecké psy. Slouží totiž k rychlému rozpoznání strážícího psa od útočícího vlka či medvěda, a to i ve tmě či šeru. Ovčák má tak okamžitý přehled, „kdo je kdo“ a je minimální riziko, že se zmýlí a zraní psa nebo si naopak pustí vetřelce příliš blízko. 

Poučku o výhodách bílých pasteveckých psů zapsali již staří Římané a platila po staletí na mnoha místech Evropy, o čemž svědčí několik podobných, na sobě nezávisle vzniklých, plemen. 

Předkové kuvasze přišli do Uher spolu s maďarskými kmeny, které je s sebou přivedli coby strážce svých stád. 

Na sklonku středověku se pak tito mohutní psi používali také k lovu, především na velká a nebezpečná zvířata (medvědi, divocí tuři, vlci). Ve své smečce je údajně měl i slavný uherský král Matyáš Korvín. 

Dnešní pojmenování kuvasz některé zdroje odvozují od tureckého „kavas“, tedy „hlídač“ či „strážce“. 

Nelze také přehlédnout zvukovou podobnost se slovenským „čuvač“ (čuvat = slyšet), ostatně v minulosti probíhaly spory, zda jde o dvě oddělená plemena či o lokální varianty jedné rasy. Nakonec byl oběma plemenům přiznán zcela nezávislý status. 

FCI kuvasze uznává od roku 1954. 

Povaha

Kuvasz vyniká odvahou a sebevědomím. Je to perfektní hlídač, samostatný a v případě potřeby i razantní. 

Při vhodném vedení se stane vynikajícím a oddaným strážcem rodinného domu nebo celého hospodářství. Ideálním prostředím je pro něj dům se zahradou, který může střežit. Má-li dostatečný kontakt s rodinou, hodí se i k celoročnímu ubytování venku. Neměl by však být omezen na malý kotec. 

Od ostatních pastevců se kuvasz odlišuje aktivním loveckým pudem, proto je na místě obezřetnost při pohybu v lese. Domácím zvířatům neublíží, pokud s nimi bude od mládí vyrůstat. Socializace je však nutná. 

Rovněž při kontaktu s dětmi je na místě určitá opatrnost, k těm příliš malým se kuvasz moc nehodí. Lépe si rozumí s těmi odrostlejšími, které dokáží pochopit a především dodržovat při kontaktu se psem jisté zásady. 

Výcvik

Toto plemeno nezbytně potřebuje důsledné vedení a pečlivou socializaci. Je přirozené, že upřednostňuje jednoho člena rodiny (obvykle toho, koho považuje za vůdčí osobu). 

Kuvasz, jako ostatně žádný pastevec, nebude nikdy bezvýhradně a precizně plnit pokyny psovoda. Ačkoliv je velmi inteligentní, rychle chápe a má dobrou paměť, kvůli jeho samostatné a tak trochu samorostlé povaze patří do rukou pouze zkušenému kynologovi. 

Pro pokročilý výcvik se tedy kuvasz moc nehodí, bude však skvělým společníkem na náročné a dlouhé vycházky. 

Krmení

Velká a obří plemena potřebují dobře vyváženou stravu. Zejména v období růstu může napáchat nevratné škody nejen nemístné šetření, ale i příliš štědré dávkování různých doplňků stravy či vitamínů.

Podáváte-li kvalitní granule pro velká plemena adekvátního věku, nebývá již třeba podávat další doplňky stravy. Nejste-li si jisti volbou produktu, poraďte se se zkušeným chovatelem nebo na veterině. 

Mnoho chovatelů si oblíbilo krmení syrovou stravou (BARF), které představuje návrat k přírodní potravě psovitých šelem. Správné „BARFování“ však vyžaduje určité znalosti a klade také vyšší nároky na logistiku - především na kapacitu vašeho mrazáku. 

V každém případě počítejte s tím, že adekvátní výživa takto velkého psa představuje citelnou položku v rodinném rozpočtu, se kterou je třeba počítat po dobu deseti i více let. 

Srst a péče

Před rozmary počasí je kuvasz výborně chráněn delší, zvlněnou a tuhou srstí. Hrubší pesíky prorůstají kratší, jemnější podsadou. 

Kratší srst se nachází na hlavě, uších, tlapách, přední straně hrudních končetin a pod koleny. Naopak zadní strana nohou je zdobena dlouhými praporci, kolem krku se nachází límec, který přechází v hustou hřívu kryjící hruď. U psů je hříva výraznější než u fen. Na těle je srst dlouhá v průměru kolem 8 cm, nejdelší je na ocase (až 15 cm).

Jedinou povolenou barvou je čistě bílá, povolený je smetanový či slonovinový odstín. Nos, oční víčka i pysky jsou černé, tmavé by měly být i polštářky tlapek.

Srst kuvasze příliš neplstnatí, není proto třeba ho často vyčesávat a kartáčovat. V období línání je však vhodné péči o srst trochu zintenzivnit. 

Zdraví / nemoci

Kuvasz je poměrně zdravé plemeno. V chovu se sleduje dysplazie kyčelních kloubů, chovné psy je dále vhodné testovat na dědičnou von Willebrandovu chorobu (poruchu krevní srážlivosti). 

Vždy po jídle dodržujte dvouhodinový klidový režim, jako preventivní opatření proti torzi (přetočení) žaludku.