Saluka

O plemenu

Jeden z nejelegantnějších chrtů má postavu dokonale přizpůsobenou rychlému běhu. Dlouhé, štíhlé nohy nesou suché, avšak dobře osvalené tělo, délka trupu přibližně odpovídá kohoutkové výšce.  

Na dlouhý krk navazuje ušlechtile modelovaná hlava rámovaná svěšenými ušními boltci. Ocas je velmi dlouhý, nízko nasazený a ani při pohybu se příliš nepozvedá. 

Zařazení FCI: Skupina 10 - chrti, Sekce1 - dlouhosrstí chrti a chrti s praporci, číslo standardu: 269

Historie

Původ těchto orientálních chrtů sahá hluboko do minulosti. Saluky byly oblíbené již ve starém Egyptě, jak nám dokládají dochovaná vyobrazení, na kterých jsou tito psi znázorněni dokonce u nohou faraonů.  

Tradičním úkolem saluk byl lov ve spolupráci se sokolem. Jako všichni chrti se při pronásledování kořisti neřídí čichem, ale zrakem. Přehledná krajina bez vzrostlých stromů je totiž jako stvořená pro rychlého běžce s dobrýma očima, na rozdíl od evropských hustých lesů.  

Díky rozlehlosti plání Středního východu vznikali dosti odlišné regionální typy saluk, navíc zde hrály roli i preference a zvyky jednotlivých arabských kmenů. Za zmínku stojí i výsadní postavení, jaké se těmto chrtům dostalo - jako jediné psí plemeno je smí ve svém domě chovat i pravověrný muslim, pro kterého je pes jinak nečistým zvířetem.  

Saluku bylo možné získat pouze darem, což znamenalo velkou poctu. Poprvé byli tito chrti dovezeni do Anglie roku 1840, avšak první plemenný standard byl vytvořen až roku 1923. 

Povaha

Saluki je klidný, tichý pes, který má rád své pohodlí a svůj klid. Ke své rodině se chová příchylně, dobře toleruje i malé děti, i když nepatří ke psům, kteří si s nimi rádi hrají.  

Běh je velkou vášní těchto chrtů, navíc mají dosud silný lovecký pud velící jim pronásledovat rychle se pohybující předměty. Mimo oplocený pozemek je proto vhodné mít saluki stále na vodítku, protože při spatření lákavé kořisti často selže přivolání i u velmi dobře vychovaného psa.  

Saluka uvažuje samostatně, má velmi nezávislou povahu a s člověkem spolupracuje spíše jako rovnocenný partner než jako podřízený. Nehodí se tedy pro pokročilý výcvik, avšak díky nekonfliktní a vyrovnané povaze je i přesto příjemným a vyhledávaným společníkem.

Výcvik

Spíše než o výcviku je v případě perských chrtů (saluk) na místě hovořit raději o výchově. Základem bezproblémového soužití je vztah založený na důvěře a respektu, v žádném případě zde nemají místo fyzické tresty, křik ani dril.  

Budete-li k saluce přistupovat jako k příteli, vyhoví vám spíše, než když se budete pokoušet vydobýt si postavení bezvýhradně respektovaného „vůdce smečky“.  

Saluka se dnes používá k lovu téměř výlučně ve své domovině, kde jsou vhodné podmínky pro její způsob práce. Mimo arabský svět se s nimi můžeme setkat spíše na dostihové dráze či na závodech v coursingu. 

Krmení

Obvyklou  metodou krmení zůstávají kvalitní granule, u kterých máte jistotu, že pes každodenně dostává potřebné množství živin. Výhodou je také rychlá příprava krmné dávky a nízké nároky na skladovací prostory.

Náročnější alternativu představuje stále populárnější krmení syrovou stravou, tzv. BARFem. Tato metoda však klade vyšší nároky na znalosti i čas majitele a nelze ji doporučovat začátečníkům.

U velkých psů s hlubokým hrudníkem nesmíme zapomínat na prevenci torze žaludku - rozdělení krmení do dvou až tří denních dávek, dodržení klidového režimu po jídle, podávání navlhčených granulí a misky umístěné do zvýšené pozice. 

Srst a péče

Srst saluk je hedvábná a měkká, u krátkosrsté varianty hladce přiléhající po celém těle, u rozšířenější dlouhosrsté verze navíc s praporci na končetinách, ocase a uších.  

Standard připouští jakoukoliv barvu či barevnou kombinaci, nežádoucí je pouze žíhání.  

Péče o zevnějšek saluk obnáší pravidelné kartáčování, vhodná je také preventivní hygiena uší a očí. Pozornost věnujeme i stavu drápů, zejména u dostihových psů se může přerostlý či naštíplý dráp snadno zatrhnout a vést až k poranění prstů.

Zdraví / nemoci

Jedná se o zdravé a poměrně dlouhověké plemeno, mírně zvýšený výskyt se uvádí u nádorů jater a poruch krvetvorby.  

Péči o chrta svěřte výhradně zkušenému veterináři, který si je vědom jeho odlišností a specifik. Chrti mají atypický srdeční rytmus, odlišné fyziologické hodnoty některých krevních testů a nesnášejí určité léky a anestetika.