Srbský honič je starobylé lovecké plemeno, které se formovalo na Balkánském poloostrově. Jeho pravděpodobnými předky byli turečtí honiči, kteří se křížili s domácími balkánskými plemeny. Nejstarší písemná zmínka o balkánském (srbském) honiči pochází z roku 1905, o devatenáct let později byl vytvořen první standard a roku 1940 plemeno uznala FCI. Po druhé světové válce byl od srbského honiče postupně vyčleněn jugoslávský trikolorní honič a roku 1996 byl změněn oficiální název z balkánského honiče na srbského.
Balkánec je dobře osvalený, hbitý pes střední velikosti, houževnatý a energický. K lidem má dobrý vztah a je poměrně snadno cvičitelný. Je však třeba mít na paměti jeho rozvinutý lovecký pud a vysokou potřebu pohybu a zaměstnání.
Jediným povolením zbarvením je rezavý až červený základ s černým pláštěm či sedlem, černá barva by měla dosahovat až na uši. Přípustná je malá bílá skvrnka na hrudi.
Zařazení FCI: Skupina - 6 honiči, barváři a příbuzná plemena, Sekce 1.2 - střední honiči, číslo standardu: 150