Již v 11. století používali balkánští pastevci mohutné a odvážné psy - předky dnešních tornjaků. Statní, houževnatí a neobyčejně odvážní psi hlídali stáda i skromná obydlí svých majitelů po dlouhá staletí, po druhé světové válce však v podstatě vymizeli. Teprve v 70. letech 20. století začaly snahy o záchranu plemene a začal se formovat moderní standard.
Tornjak je typickým horským molossem - respekt vzbuzující, velký pes samostatné, neohrožené povahy, který se rozhodně nehodí pro začínajícího chovatele. Své rodině je velice oddán, výborně hlídá a v případě potřeby i razantně brání. V přítomnosti svého majitele je dobře vedený tornjak klidný, rezervovaný, ale nikoliv nepřátelský. Zkušený kynolog s ním svede i pokročilý výcvik.
Zařazení FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi, Sekce 2.2 - Molossové horského typu, číslo standardu: 355
Výhody:
Nevýhody:
Podle standardu FCI je Tornjak dobře proporcionálně vyvážený pes s pevným tělem, které je spíše dlouhé než vysoké. Typické je pro něj mohutné tělo s silnou kostrou, hlubokým hrudníkem a širokým zádím. Srst je dlouhá, rovná a hustá s bohatou podsadou, která mu poskytuje vynikající ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Barva srsti je obvykle bílá s různými kombinacemi šedé, hnědé a černé, přičemž na hlavě a zádech může být výraznější zbarvení. Psi měří v kohoutku 65-70 cm, feny 60-65 cm, s hmotností, která se pohybuje od 35 do 50 kg.
Z FCI Standardu č. 355 - Tornjak
Původ: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko
Datum publikace platného oficiálního standardu: 27. ledna 2012.
Využití: Původně používán jako strážce dobytka; nyní také jako společenský a hlídací pes.
Klasifikace FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarskí salašničtí psi. Sekce 2.2 Molossové, horské typy. Bez zkoušek pracovních vlastností.
Tornjak, původně známý jako "torniak" nebo "torlak," je starobylé pastevecké plemeno pocházející z Balkánu, konkrétně z oblasti Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Toto plemeno bylo po staletí využíváno jako pastevecký pes, jehož hlavním úkolem bylo chránit stáda ovcí a koz před predátory, jako jsou vlci, medvědi a lidští zloději. Tornjak se vyznačuje silnou teritoriální povahou, což z něj činí vynikajícího strážce. Jeho hlavními vlastnostmi jsou vytrvalost, síla a odvaha, které mu umožňují být nepřekonatelným ochráncem stád v horských a odlehlých oblastech.
Tornjak je velmi samostatný pes, což je dáno jeho původním pracovním využitím, kdy se musel často rozhodovat sám bez přímého dohledu člověka. Tato samostatnost se projevuje jeho schopností řešit problémy a situace na vlastní pěst, což může být pro některé majitele výzvou. Tornjak potřebuje pevnou, ale spravedlivou ruku při výcviku, aby se jeho samostatnost nezměnila v neovladatelnost.
Tornjak je obecně přátelský k ostatním psům, zejména pokud je na ně zvyklý od štěněte. Díky svému pasteveckému instinktu většina tornjaků dobře vychází s hospodářskými zvířaty, které chrání a v případě potřeby i usměrňuje.
Socializace tornjaka je klíčová pro jeho rozvoj ve vyrovnaného a bezproblémového psa. Socializace by měla začít už ve štěněcím věku a zahrnovat různé situace, lidi, zvířata a prostředí. Důležité je tornjaka vystavit různým podnětům, aby si zvykl na různé situace a nevyvinul si strach nebo agresi vůči neznámým věcem.
Tornjak je inteligentní pes, který se rychle učí, jeho kognitivní schopnosti jsou na velmi vysoké úrovni. Nicméně, kvůli své samostatné povaze, může být jeho výcvik náročný a tornjaka nelze s klidným svědomím doporučit začátečníkovi.
Nejspolehlivější cestou k úspěchu je socializace, která začíná již v útlém věku u chovatele a kterou jsme si podrobněji popsali výše. Následuje výchova - návyk na běžnou manipulaci, nastavení hranic a upevnění režimu a běžného denního provozu. Vše musí probíhat důsledně, avšak bez křiku nebo jakékoliv hrubosti. Příliš tvrdá výchova je zásadní chybou, která vede k labilitě a agresivnímu chování, vzácněji pak k bázlivosti.
Výcvik tornjaka, podobně jako i dalších pastevců, musí být založen na jiných principech, než třeba u německých ovčáků. Od tornjaka nelze očekávat rychlé a precizní plnění povelů nebo slepou okamžitou poslušnost. Při vhodném vedení se ale dokáže mnohému naučit a nachází uplatnění v mnoha sportech a kynologických disciplínách.
Tornjak je plemeno známé svou vyrovnanou povahou a silnou vazbou na rodinu, což z něj, při dobré výchově, činí vynikajícího společníka pro aktivní rodiny s dětmi. Díky svému původnímu využití, kdy coby pastevecký pes chránil svěřená stáda před nebezpečím, má tornjak přirozený sklon chránit členy své "smečky," což zahrnuje i děti. Tornjak často vnímá děti jako součást svého stáda a bude je chránit před potenciálním nebezpečím - někdy možná až příliš.
Tornjak má obvykle velmi klidnou a vyrovnanou povahu, což je důležité pro život v rodině. Jeho trpělivost mu umožňuje snášet dětské hry a někdy i méně šetrné zacházení, které malé děti mohou neúmyslně způsobit. Nicméně, je zásadní zajistit, aby interakci mezi dětmi a psem vždy přihlížel dospělý a v případě potřeby psa i dítě usměrnil.
Správná výchova tornjaka zahrnuje socializaci a výcvik, který by měl začít už ve štěněcím věku. Pes by měl být seznámen s dětmi a naučen, jak na ně reagovat. Trénink by měl zahrnovat základní poslušnost, aby pes uměl správně reagovat na povely, což je zvláště důležité v přítomnosti dětí.
Stejně důležitá jako výchova psa je i výchova dětí, jak se správně chovat k psovi. Děti by měly být poučeny o základních pravidlech interakce se psem:
Tornjak bývá přirozeně trpělivý a ochranitelský vůči dětem, pro bezproblémový vztah mezi psem a dětmi je ale nutná správná výchova obou stran. Pes musí být dobře socializován a vycvičen, zatímco děti musí být poučeny, jak se k psovi chovat jemně a s respektem k jeho potřebám. Důležitý je také bedlivý dohled dospělého a vytvoření bezpečného prostředí pro všechny členy rodiny.
Tornjaci jsou robustní a zdraví psi, ale jako u všech velkých plemen, i u nich existuje riziko určitých onemocnění, zejména dysplazie kyčlí a loktů. Důležitá je preventivní veterinární péče a pravidelné kontroly, které mohou pomoci zachytit a řešit zdravotní problémy dříve, než se stihnou rozvinout do vážnějšího stavu.
Dysplazie kyčelních kloubů je jedním z nejzávažnějších a nejběžnějších zdravotních problémů, se kterými se tornjak může potýkat. Jedná se o dědičné onemocnění, které postihuje kyčelní klouby psa, což vede k jejich abnormálnímu vývoji. Tato vada může způsobit bolest, kulhání, v závažných případech i nemožnost normálního pohybu.
Aby se minimalizovalo riziko přenosu dysplazie kyčelních kloubů na další generace, je pro chovné psy a feny povinné nechat zhotovit rentgen kyčlí. Toto vyšetření se provádí nejdříve ve věku 15 měsíců. Rentgenové snímky jsou pak hodnoceny odborným veterinárním lékařem (dle klubu) a psi jsou klasifikováni podle stupně dysplazie:
Pro chov jsou uchovňováni všichni psi a feny mimo nejvyšší stupeň dysplazie E. Psi a feny se stupněm D (3) se pak smí křížit pouze se psy nebo fenami s negativním DKK (stupně A nebo B).
Kromě dysplazie kyčelních kloubů se mohou u tornjaka vyskytnout i další zdravotní problémy, jako je dysplazie loketních kloubů a osteochondróza ramen.
Podobně jako u dysplazie kyčelních kloubů se jedná o ortopedické onemocnění, které postihuje loketní klouby psa. Tato vada může vést k bolesti, zánětu a omezené pohyblivosti. Pro prevenci a správnou diagnostiku je doporučeno, aby chovní psi podstoupili rentgenové vyšetření loktů.
Osteochondróza ramen je porucha, která postihuje chrupavku v ramenních kloubech. Tato porucha může způsobit bolest a kulhání, často vyžaduje chirurgický zákrok. Prevence zahrnuje správnou výživu štěňat, vyhýbání se nadměrné fyzické zátěži v období růstu a pravidelné veterinární kontroly.
Pro minimalizaci rizika těchto onemocnění je důležitá prevence, která zahrnuje:
Pravidelné kontroly u veterináře: Pravidelné veterinární prohlídky a včasná diagnostika případných problémů.
Tornjak vyžaduje pravidelnou fyzickou aktivitu a dostatek mentální stimulace. Zkrátka pro udržení fyzické kondice a duševní pohody potřebuje pracovat. Péče o tornjaka zahrnuje kontrolu uší a očí, kontrolu a hygienu zubů a tlamy. Drápy si většinou dostatečně obrušuje při pohybu, nicméně je dobré je také čas od času zkontrolovat a ujistit se, že nepřerůstají. Zvláštní pozornost věnujte pátému prstu na předních nohou - jeho dráp je totiž umístěn vysoko na tlapě a není v kontaktu se zemí, takže se nemůže účinně obrušovat. Zkrácení drápů vyžaduje jistou zkušenost, zručnost a speciální kleště, většina lidí proto nechává tento úkon na veterinárním technikovi.
Kvůli dlouhé a husté srsti je nutné pravidelné kartáčování, aby se předešlo zamotávání a udržela se srst zdravá a čistá. Více o péči o srst si povíme níže.
Tornjakova srst potřebuje pravidelné kartáčování, obvykle jednou týdně, aby se odstranily volné chlupy a zabránilo se zacuchávání. Během období línání, které u tohoto plemene nastává obvykle na jaře a na podzim, může být potřeba častější péče o srst. Při kartáčování je důležité věnovat pozornost i spodním vrstvám srsti, které mohou být náchylné k zacuchávání a zadržování nečistot.
Tornjak je plemeno, které má specifické potřeby vzhledem k jeho velikosti a úrovni aktivity. Je důležité poskytovat vyváženou stravu s dostatečným množstvím bílkovin, tuků a komplexních sacharidů, které podporují jeho energii a zdraví. Kvalitní komerční krmivo určené pro velká plemena může být vhodnou volbou, ale mnoho majitelů se rozhoduje pro přípravu domácích jídel nebo barf (syrová strava), které mohou lépe vyhovovat individuálním potřebám jejich psů. Důležité je dbát na to, aby strava byla doplněna o vitamíny a minerály, zvláště v období růstu a stárnutí. Nesmí se to ale přehánět, protože nadměrný příjem minerálů a vitaminů je stejně nebezpečný, jako jejich nedostatek. Poradenství s veterinárním lékařem může pomoci určit nejlepší dietu pro konkrétního psa.
Chov velkého plemene jako je tornjak patří mezi finančně náročnější. Pojďme se podívat na základní položky, které budete pravidelně vydávat. Zjistíte, že pořizovací cena štěněte je nic v porovnání s celoživotními náklady na krmení a péči.
Očkování vychází na 500-1500 Kč ročně. V ČR je jedinou povinnou vakcínou vzteklina, obvykle doporučené očkování ale zahrnuje i pět dalších infekčních onemocnění (vzteklina, psinka, parvoviróza, leptospiróza, infekční hepatitida a parainfluenza). Vedle této základní šestice mohou být vhodná i další očkování.
Například psi pohybující se u koní nebo na statku by měli být očkováni proti tetanu, který není součástí základní vakcinace. Pro psy pohybující se často ve větším kolektivu nebo pro starší a oslabená zvířata se zase může hodit zvýšená ochrana proti původcům psincového kašle.
Počítejte také s pravidelným poplatkem obci. Ten se pohybuje od symbolických 100 Kč ročně až po 1000 Kč. Vyšší poplatky bývají ve velkých městech a také pro majitele více psů. Tyto náklady jsou shodné pro všechna plemena.
Významnou položkou v rozpočtu je krmení. Tornjak je velké až obří plemeno a jeho spotřeba krmení tomu odpovídá. Samozřejmě, roli hraje mnoho individuálních faktorů, nicméně pro hrubou orientaci o nákladech - 15 kg pytel granulí střední třídy (tedy přijatelné, nikoliv té nejlepší kvality) začíná přibližně na 1000 Kč. Toto množství vydrží dospělému zvířeti zhruba na jeden měsíc. K dostání jsou samozřejmě i levnější granule, jejich složení však nelze označit za vhodné - obsahují minimum masa, za to hodně barviv, dochucovadel a dalších nevhodných složek.
Při krmení domácí stravou se dostanete na podobnou částku, budete-li kupovat suroviny přiměřené kvality.
V sezóně klíšťat také počítejte s antiparazitárními přípravky (obojky, pipety). Výrobků je mnoho a je třeba vyzkoušet, co bude vašemu psovi vyhovovat. Cena za měsíc trvající ochranu vychází na 250 - 500 Kč, podle zvoleného přípravku, nezapomeňte ani na pravidelné odčervení.
Pro případ vážnější nemoci či úrazu byste měli mít finanční rezervu kolem 15-20 tisíc korun, vhodné je i pojištění domácího zvířete.
Velmi důležité je požadovat pouze štěně po řádně uchovněných rodičích (tedy s průkazem původu). Rodokmen není jen vstupenka na výstavu či do některých sportovních a pracovních odvětví (jsou zkoušky či soutěže, které lze absolvovat pouze se psem s průkazem původu).
Zájmem chovatelů i nových majitelů by mělo být především zdravé štěně, které svou povahou i exteriérem odpovídá standardu plemene.
Vedle neseriozních chovatelů a množitelů zvířat bez průkazu původu se můžete setkat také s podvodníky, kteří žádná štěňata ve skutečnosti vůbec nemají.
Vystupují obvykle jako zahraniční chovatelé, často uvádí i nějakou dojemnou historku, proč je štěně k dispozici levně nebo proč je třeba najít mu rychle nový domov. Často je varovným ukazatelem špatná čeština a příliš vyumělkované fotky, obvykle stažené z internetu.
Pokud už na podvodný inzerát odpovíte, obvykle následuje výzva k platbě větší nebo menší částky na účet (obvykle zahraniční). Požadavek je obvykle zdůvodněn buď veterinárními náklady nebo třeba cenou dopravy zvířete ze zahraničí. Po zaplacení částky se pak „prodejce“ odmlčí.
Buďte proto opatrní a prodávajícího si vždy pečlivě prověřte. V ideálním případě složte zálohu až po osobní návštěvě, případně lze využít depozitní služby.
Co vás nejčastěji zajímá o tornjakovi?
Průměrná cena štěněte tornjaka se může pohybovat od 15 000 do 25 000 Kč. Cena se odvíjí jak od kvality rodičů (výstavní a pracovní hodnocení, zdravotní testy atd.), tak i od pohlaví nebo třeba zbarvení štěněte.
Tornjak se hodí pro aktivní jedince nebo rodiny, které mají dostatek prostoru a času věnovat se jeho výchově a tréninku. Je ideální pro majitele, kteří ocení jeho ochranářské vlastnosti a jsou schopni poskytnout mu stabilní a důsledné vedení. Ačkoliv je tornjak ve srovnání s mnoha jinými pastevci poměrně ovladatelný, nelze ho doporučit začátečníkovi a stejně tak ho neocení ani zájemce o pokročilý výcvik nebo psí sporty. Na to je tornjak zkrátka přece jen příliš svébytný a samostatný.
Rozumět si bude s chovatelem, kterému vyhovuje jeho nezávislost a bude mít zájem si s ním budovat vztah založený na respektu, důkladné socializaci a výchově.
Tornjak bude nejšťastnější v domě se zahradou, který může obcházet a hlídat. Sebevětší zahrada ale nenahradí venčení - pohyb venku, kontakt s ostatními psy a jiné aktivity. Není to plemeno vhodné pro život v malém bytě nebo v městském prostředí, kde je velmi obtížné mu poskytnout dostatek aktivit a příležitostí k vybití energie.
Dobře socializovaný tornjak dokáže koexistovat s většinou domácích zvířat, jeho výhodou je, že téměř neloví a zvířata primárně nepokládá za kořist. Přesto je třeba jistá opatrnost, zvláště přivádíme-li do rodiny nového zvířecího společníka. Torjnak je teritoriální a ochranářský, zvláště starší psi proto mohou mít potíže přivyknout si na další zvíře.
S jinými psy se tornjak obvykle snáší dobře, podmínkou je ale dobře provedená socializace a běžný kontakt se psy během venčení. Samci mohou někdy vystupovat poněkud dominantně, nelze ale říci, že by vysloveně vyvolávali konflikty.
Vhodné aktivity pro Tornjaka zahrnují dlouhé procházky, trekking, canicross, agility a obedience. Tornjak ocení jakoukoli aktivitu, která stimuluje jeho tělo i mysl.
Ano, Tornjak je tradičně využíván jako pastevecký pes a k ochraně stád před predátory. Má také potenciál pro práci ve vyhledávání a záchraně.
Štěně Tornjaka lze sehnat u renomovaných chovatelů, kteří jsou registrováni v národních nebo mezinárodních kynologických klubech. Doporučuje se navštívit chovatelskou stanici, setkat se s oběma rodiči štěněte a zjistit si zdravotní historii.
Pes s průkazem původu má potvrzené genetické linie, což je důležité pro zachování zdraví, temperamentu a vzhledu plemene. To je zároveň záruka, že pes byl chován s důrazem na etiku a zdraví.
Tornjak je jednotné plemeno bez rozličných typů nebo variet. Variace vzhledu mohou existovat v rámci standardů plemene, ale ty se týkají hlavně barev srsti.
Při čtení inzerátu nabízejícího štěňata zbystřete pokud:
- není uveden název chovatelské stanice (ideálně i odkaz na web)
- cena štěněte je podezřele nízká
- štěně je nabízeno k odběru ve věku mladším než 7 týdnů (odebrat od feny štěně mladší 50 dnů je dokonce nezákonné!)
- absence PP je zdůvodněna „přespočetností“ štěněte či jeho nestandardním exteriérem. Každé štěně po uchovněných rodičích dostává PP, i kdyby jich bylo ve vrhu dvacet a bylo jakkoliv nestandardní.
- Většina chovatelů uvítá, když se za fenou se štěňaty přijedete předem nezávazně podívat a podá vám veškeré informace. Také nemá problém představit vám své psy či nechat vás nahlédnout do průkazu původu a dalších dokumentů.
Chovatel, který neumožní návštěvu feny a štěňat a neukáže vám, kde zvířata žila má patrně co skrývat. V žádném případě nekývněte na „já vám pejska přivezu“ nebo „předáme si ho na půl cesty u benzinky“.
- Máte-li jakékoliv pochybnosti, obracejte se na příslušný chovatelský klub.
Vhodná jména pro tornjaka mohou odrážet jeho balkánský původ nebo jeho statečný charakter, například: Branko, Mirko, Tara, Lida, Balkan.
Pokud se psem jezdíte autem, myslete na jeho i vaši bezpečnost. U takto velkého psa je optimální jeho umístění v kufru auta, nejlépe odděleného od prostoru pro lidskou posádku pevnou mříží. V kufru může být pes volně nebo v přepravním boxu. Kufr auta i případný box musí být dostatečně prostorný a dostatečně větraný.
Pokud přece jen chcete vozit psa v kabině auta, nezapomeňte na vhodný postroj. U takto velkého plemene opravdu dbejte, aby měl patřičný atest (tj. aby psa v případě nárazu skutečně udržel). Speciální postroj do auta se připevňuje buď přímo do klipsu pro bezpečnostní pás, nebo s pomocí bezpečnostního pásu.
Tornjak je známý svou dlouhověkostí a pevným zdravím, v porovnání s jinými takto velkými plemeny. Má také zajímavou schopnost rychle se adaptovat na různé klimatické podmínky a pracovní úkoly.
Tornjak se od těchto plemen odlišuje především svým temperamentem a chováním. Na rozdíl od šarplanince, který bývá značně nezávislý, je Tornjak více zaměřen na spolupráci s člověkem. Oproti pyrenejskému horskému psovi, který je těžší a robustnější, má Tornjak lehčí stavbu těla, je rychlejší a mrštnější. Rumunský ovčák bucovina je podobně velký a podobně účinný hlídač, oproti tornjakovi bývá ale ostřejší a hůře ovladatelný.