Tornjak

Již v 11. století používali balkánští pastevci mohutné a odvážné psy - předky dnešních tornjaků. Statní, houževnatí a neobyčejně odvážní psi hlídali stáda i skromná obydlí svých majitelů po dlouhá staletí, po druhé světové válce však v podstatě vymizeli. Teprve v 70. letech 20. století začaly snahy o záchranu plemene a začal se formovat moderní standard. 

Tornjak je typickým horským molossem - respekt vzbuzující, velký pes samostatné, neohrožené povahy, který se rozhodně nehodí pro začínajícího chovatele. Své rodině je velice oddán, výborně hlídá a v případě potřeby i razantně brání. V přítomnosti svého majitele je dobře vedený tornjak klidný, rezervovaný, ale nikoliv nepřátelský. Zkušený kynolog s ním svede i pokročilý výcvik. 

Zařazení FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi,  Sekce 2.2 -  Molossové horského typu, číslo standardu: 355

Výhody a nevýhody plemene

Výhody:

• Ochranný instinkt: Tornjak je přirozený ochránce, což je vlastnost, která je hluboce zakořeněna v jeho původní funkci ochrany stád. Toto plemeno je extrémně věrné své rodině a je známo, že bez váhání brání své „stádo“, ať už jde o zvířata nebo lidi.
• Přizpůsobivost klimatu: S hustou srstí, která může odolávat i velmi chladným podmínkám, je Tornjak skvěle přizpůsoben pro život v různých klimatických podmínkách.
• Nízké nároky na péči o srst: Přestože má Tornjak dlouhou srst, jeho péče o ni není příliš náročná ve srovnání s jinými dlouhosrstými plemeny.

Nevýhody:

• Potřeba prostoru: Tornjak je aktivní pes, který potřebuje hodně prostoru pro běhání a hraní. Není tedy vhodný pro bydlení v malém bytě nebo domě bez přístupu k velké zahradě.
• Rezervovanost vůči cizím: Tento pes může být velmi opatrný a rezervovaný vůči cizím lidem, což vyžaduje časné a konzistentní socializaci, aby se zabránilo přehnanému strážnímu chování.
• Potřeba konzistentního a důsledného vedení: Tornjaci jsou inteligentní a někdy tvrdohlaví, což znamená, že potřebují pevné a konzistentní vedení, aby bylo zajištěno, že zůstanou vyrovnaní a ovladatelní.

Podle standardu FCI je Tornjak dobře proporcionálně vyvážený pes s pevným tělem, které je spíše dlouhé než vysoké. Typické je pro něj mohutné tělo s silnou kostrou, hlubokým hrudníkem a širokým zádím. Srst je dlouhá, rovná a hustá s bohatou podsadou, která mu poskytuje vynikající ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Barva srsti je obvykle bílá s různými kombinacemi šedé, hnědé a černé, přičemž na hlavě a zádech může být výraznější zbarvení. Psi měří v kohoutku 65-70 cm, feny 60-65 cm, s hmotností, která se pohybuje od 35 do 50 kg.

Z FCI Standardu č. 355 - Tornjak

Původ: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko

Datum publikace platného oficiálního standardu: 27. ledna 2012.

Využití: Původně používán jako strážce dobytka; nyní také jako společenský a hlídací pes.

Klasifikace FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarskí salašničtí psi. Sekce 2.2 Molossové, horské typy. Bez zkoušek pracovních vlastností.

Všeobecný vzhled

• Velký a silný, dobře proporcionální, robustní tělo.
• Impozantní držení těla; ukazuje sílu, obratnost a důstojnost.
• Délka těla přesahuje výšku v kohoutku.
• Pohlavní výraz dobře vyjádřen; samci jsou větší a robustnější než samice.

Důležité proporce

• Obdélníkový tělesný formát; délka těla přesahuje výšku v kohoutku.
• Hloubka hrudníku je mírně menší než polovina výšky v kohoutku.

Chování a Temperament

• Klidný, ostražitý a dobře cvičitelný.
• Extrémně oddaný své rodině; ochranitelský,  bez zbytečné agresivity.
• Vysoce tolerantní vůči dětem a ostatním zvířatům.

Hlava

• Masivní, dobře vyvážená ve vztahu k tělu.
• Lebka je mírně širší než dlouhá s mírně výrazným stopem.
• Nosní houba velká, vždy černá.

Oči

• Středně velké, oválné, s tmavě hnědou barvou.
• Výraz je klidný a přátelský.

Uši

• Středně velké, trojúhelníkového tvaru, visící.

Tělo

• Silný krk bez laloku.
• Hřbet rovný a široký.
• Hrudník hluboký, s dobře klenutými žebry.
• Bedra krátká a mírně šikmá.

Ocas

• Vysoko nasazený, dostatečně dlouhý, dosahuje alespoň k hleznu.
• V klidu nošený svisle dolů, v pohybu může být zvednutý nad hřbetní linii, nikdy však ne stočený nad hřbetem.

Končetiny

• Přední končetiny rovné, s dobře vyvinutými kostmi.
• Zadní končetiny silné s dobře vyjádřenými úhly.
• Tlapky kulaté, pevné, s dobře vyvinutými polštářky.

Srst

• Dlouhá, hustá s bohatou podsadou.
• Na hlavě a přední straně končetin je srst kratší.
• Přijatelné barvy zahrnují bílou s různými kombinacemi hnědé, černé a šedé.

Chůze

• Pohyb je rovný a harmonický, vyzařuje sílu a vytrvalost.